Sv. Anna Samotřetí na Karlově mostě

24.7.2019

Sv. Anna Samotřetí na Karlově mostěCo znamená výraz „Svatá Anna samotřetí“? Ve staré češtině slovo „samodruhá“ znamenalo těhotná nebo mající dítě. Slovem „samo třetí“ se pak označuje babička, která vychovala dceru, a ta potom opět dceru nebo syna. Tímto se znázorňuje „babičkovské“ pouto svaté Anny ke Spasiteli. Není však známo, že by svatá Anna opravdu Ježíška chovala.

Socha sv. Anny na Karlově mostě

Autorem sochy z roku 1707 je Matěj Václav Jäckel, donátorem byl hrabě Rudolf Josef z Lissau na Stránově a Vtelně, císařský komoří, přísedící zemského soudu a královský hejtman Starého Města v letech 1703–1711, kterému doporučil Jäckela pravděpodobně Jan Blažej Santini‑Aichel.

Zasvěcení sochy svaté Anně bylo vybráno proto, že druhá žena patrona sochy se jmenovala Anna Marie. Dnes je na mostě kopie z roku 1999 od Vojtěcha Adamce a Martina Pokorného. Originál je uložen v Gorlici na Vyšehradě.

Popis sochy

Svatá Anna chová Ježíška u levého boku nad nakročenou nohou. Ježíšek levou rukou žehná a pravicí objímá zeměkouli, která spočívá na hlavě andílka. Levou rukou zároveň pozvedá konec roušky, jíž je přikryt. Svatá Anna je zobrazena jako stará žena s bolestně sevřenými ústy, výrazným nosem a propadlými vrásčitými tvářemi. Panna Maria je zobrazena jako drobná a křehká dívka, v porovnání se svatou Annou má až příliš malou postavu. Je oblečena do volného roucha a těžkého pláště. Pravou rukou pozvedá kytici růží, levou si tiskne na prsa v gestu odevzdání se do Boží vůle. Na temeni má sepjaty bohaté vlasy. Podle odborníků je na tomto sousoší patrný vliv díla Gianlorenza Berniniho, konkrétně postavy Lásky z náhrobku papeže Urbana VIII. v bazilice svatého Petra v Římě. Sochy na tomto sousoší nám beze slov vyprávějí o lásce matky k dítěti a člověka k Bohu. Maria vzhlíží k Ježíškovi, zatímco Anna se dívá na Marii. Setkání pohledů a gest tlumočí nesmírně vroucí a něžný vztah zobrazených postav. Žehnající Ježíšek se pak dívá do dálky, jakoby na všechny.

Svatá Anna

Svatá Anna – jméno Anna je hebrejského původu, jeho varianty jsou Hana nebo Chana, a znamená milostiplná. Byla matkou matky Ježíšovy, tedy Panny Marie. Zprávy o jejím životě jsou mimobiblické, z Jakubova protoevangelia, hovoří o nich však také sv. Epifanes (315–403). Podle tohoto textu byli Mariini rodiče ne zcela chudými pastýři, kteří rozdělovali výtěžek své práce mezi vlastní potřeby, chudé a jeruzalémský chrám. Neměli však děti, což byl velký problém, protože u Židů byla neplodnost považována za Boží nepřízeň. Kněží v chrámu kvůli tomu dokonce jednou odmítli přijmout obětní dary těchto manželů. Annin manžel Jáchym se tím cítil velmi ponížený a odešel do pouště, kde se postil a modlil. Po čtyřiceti dnech se mu zjevil anděl a oznámil mu, že jeho prosby byly vyslyšeny. Přes vysoký věk se manželům narodila dcera, které dali jméno Maria. Otec krátce nato zemřel, Maria byla v jeruzalémském chrámu zasvěcena. Svatá Anna se měla potom dožít vysokého věku.

Úctu ke svaté Anně lze v Byzanci doložit už od 6. století, na křesťanském Západě je to záležitost středověku, patrně v důsledku křížových výprav. Tradice úcty ke svaté Anně dosáhla svého vrcholu v 15. a v 16. století, kdy byla roku 1481 zařazena papežem Sixtem IV . do římského kalendáře. Svatá Anna je zobrazována jako důstojná starší dáma s hlavou zahalenou v závoji. Někdy drží knihu poukazující na zaslíbení Mesiáše či lilii jako odkaz na neposkvrněnost své dcery Panny Marie. Velmi často je zpodobňována se svou dcerou Pannou Marií, takovému zobrazení se říká samodruhá. Od 13. století se také šířil po celé Evropě zvláštní ikonografický typ zobrazení Mariiny matky, zvaný svatá Anna Samotřetí, kdy je světice zobrazována s Pannou Marií a Ježíškem. Někdy drží Anna zmíněné postavy v malém měřítku v ruce nebo chová dospělou Pannu Marii na klíně, zatímco Maria má na klíně Ježíška.

Papež sv. Pavel VI . při úpravě liturgického kalendáře stanovil, aby se spolu se svátkem svaté Anny slavil i svátek jejího manžela Jáchyma – a to 26. července. K tomuto datu se váže pranostika: „Svatá Anna, chladna z rána.“

Co znamená „samodruhá“ a „samotřetí“?

Ve staré češtině slovo „samodruhá“ znamenalo těhotná nebo mající dítě. Slovem „samo třetí“ se pak označuje babička, která vychovala dceru, a ta potom opět dceru nebo syna. Tímto se znázorňuje „babičkovské“ pouto svaté Anny ke Spasiteli. Není však známo, že by svatá Anna opravdu Ježíška chovala.

Svatoanenských poutních míst je v Čechách a na Moravě velké množství, nacházejí se zpravidla tam, kde žili hornici. V baroku se kaple nebo alespoň oltáře svaté Anny stávaly součásti mariánských poutních míst jako zobrazení rodiny Panny Marie, jak je tomu například ve Křtinách, kde je matce Panny Marie zasvěcen cely ambit.

Najdeme v literatuře

Blažená dvojice, Jáchyme a Anno! Všechno stvořeni je vám zavázáno, neboť skrze vás přineslo Stvořiteli dar ze všech darů nejskvělejší, čistou Matku, jedinou, která byla hodna svého Tvůrce. …

Raduj se, Jáchyme, protože z tvé dcery se nám narodilo dítě, syn je nám dán; a dostane jméno Zvěstovatel velikého urážku, spásy veškerého světa, mocny Bůh. Ano, tento syn je Bůh! …

 

sv. Jan Damašský: Oratio 6, in Nativitatem B. Mariae V.

Převzato z knihy
Stanislav Přibyl, Karlův most V souvislostech víry a ducha
(pro web redakčně upraveno, zkráceno)

Kniha je duchovním průvodcem po jednom z nejkrásnějších mostů na světě odkrývá jak jeho krásu, tak souvislosti víry, historických událostí a osob, díky nimž vznikla úchvatná galerie třiceti soch a sousoší svatých na obou jeho stranách. Autor nás nejprve seznamuje s tím, kdo, kdy a na čí zadání sochy vytvořil (dějiny). Podává stručný uměleckohistorický popis toho, co na mostě vidíme (včetně nápisů), a spolehlivě interpretuje život a význam svatých, které na mostě potkáváme (ikonografie). Tento výklad by byl neúplný bez pojednání o bezprostředním okolí Karlova mostu. Některé málo známé skutečnosti vyzvedává z prachu zapomnění oddíl Co jste možná nevěděli. Pomyslnou třešničku na dortu tvoří úryvky z románů, básní, esejů, modliteb, legend a dalších dokumentů (Najdeme v literatuře). Text doprovázejí dva plánky místa na vnitřních stranách obálky a téměř sto padesát fotografií a historických rytin. Kniha v dosud nevídané míře přibližuje duchovní dědictví Prahy a českých zemí v evropském i světovém kontextu.

Karlův most 
Karlův most
Stanislav Přibyl

Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému