Plynulý nástup totality po roce 1945 (i dnes?)

15.3.2026

"Salámová metoda"
nástupu totalitní komunistické moci
po druhé světové válce.
Už na konci druhé světové války bylo jasné, jakým politickým směrem se bude Československo ubírat. V březnu 1945 byla v Moskvě vytvořena z iniciativy Komunistické strany Československa (KSČ) Národní fronta Čechů a Slováků (NF), sdružení několika politických stran a organizací, které mělo po osvobození převzít moc ve státě. Rozhodující a vůdčí roli v něm měla KSČ.

Komunisté obsadili nejvýznamnější mocenské pozice

Většina obyvatel byla znechucena politikou pravicových stran před okupací, a po mnichovské zradě se řada z nich orientovala na levicově založené strany. Komunisté toho plně využili pro své cíle. Nebáli se použít lsti, lží a zastrašování. Komunisté se v tomto období stali hlavní politickou silou. Brzy po osvobození obsadili důležité mocenské pozice. Byli ze všech politických stran nejaktivnější a pomalu, ale jistě směřovali k svému cíli nastolit monopol a vládu jedné strany. Veškerá politická rozhodnutí československých komunistů probíhala se souhlasem Moskvy a SSSR. Jeho tehdejší vůdce Stalin pro tento účel zřídil Informační byro KS, které koordinovalo postupy a politická rozhodnutí všech komunistických stran v Evropě. Cílem Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého a dalších vrcholových členů KSČ bylo převzít moc ve státě a vytvořit z demokratické republiky totalitní stát dle sovětského vzoru. Poválečné Československo se tak obnovovalo na nových základech. První vláda NF vyhlásila v tzv. Košickém vládním programu rozsáhlé reformy v politické, ekonomické a kulturní oblasti. 

V moravské obci Rokytnice nad Rokytnou začalo soupeření mezi lidovci a komunisty 

První změnou, kterou občané Rokytnice nad Rokytnou pocítili, byla změna v samosprávě obce. V květnových dnech roku 1945 byl vytvořen Revoluční národní výbor pod vedením Václava Janíka a posléze ambiciózního komunisty Antonína Přemyla, zakladatele MO KSČ. Ten se stává i prvním předsedou MNV, který nahrazuje předválečný obecní úřad a funkci starosty. V obci začalo soupeření mezi lidovci a komunisty. Na jaře 1946 se KSČ začala soustřeďovat na nadcházející volby. Později komunisté prohlašovali, že se jednalo o jedny z nejdemokratičtějších voleb v celé historii Československa. Nebyla to pravda. K volbám byly připuštěny jen strany, které měly v programu spolupráci s KSČ a byly v NF. Pro ostatní strany komunisté prosadili zavedení tzv. bílých lístků. Dalším nedemokratickým opatřením bylo nepřipuštění některých voličů k volbám. MNV v Rokytnici stejně jako jinde tak vystavoval lidem potvrzení o bezúhonnosti a české národnosti. I kněz Jan Bula dostal od MNV potvrzení ve kterém stálo, že jest národně a státně zcela spolehlivý. Volil svou politickou stranu, lidovce. I když v celorepublikovém měřítku komunisté uspěli, v Rokytnici nad Rokytnou volby nevyhráli a obec v příštích dvou letech řídili lidovci. Předsedou MNV se stal lidovec Jan Václavek.

STB - nástroj komunistického teroru

Vítězství ve volbách z roku 1946 KSČ náležitě zužitkovala. Novým předsedou vlády se stal Klement Gottwald a komunisté obsadili klíčová ministerstva. Především ovládli bezpečnostní aparát. Ministr vnitra a člen KSČ Václav Nosek infiltroval Sbor národní bezpečnosti (SNB) naprosto oddanými stoupenci a ze Státní bezpečnosti (StB), která pak sehrála v celém období komunismu roli politické policie, vytvořil hlavní nástroj komunistického teroru. Evidenční odbor KSČ řídil a infiltroval do ostatních stran své informátory, přibývalo provokací. Komunisté se snažili uvádět v život reformy, které měly společnost přiblížit sovětskému modelu. Došlo k prvnímu zestátňování majetku, proběhla první pozemková reforma. Na konci roku 1947 se vláda přestala scházet. Demokratičtí ministři měli již dost všech provokací a především čistek v bezpečnostním aparátu státu.

Toto vše se týkalo všech obyvatel Československa, ale tragicky zasáhlo i do života mladého kněze Jana Buly…

Z knížky:

image:Image Náhled

František Kolouch, Oběť případu Babice - Jan Bula

Ucelený a podrobný životopis kněze Jana Buly, jedné z nevinných obětí případu Babice. V červenci 1951 se ve škole v Babicích na Třebíčsku ozvaly výstřely. Zemřeli tři funkcionáři Místního národního výboru. I když byli pachatelé dopadeni už druhý den, využil komunistický režim událost jako záminku pro likvidaci jiných, pro něj nepohodlných osob. Začala tak jedna z největších represivních akcí v dějinách Československa, jejímž cílem bylo urychlit kolektivizaci zemědělství a potlačit vliv katolické církve. Zastrašování, propagandistické vymývání mozků, boj proti vlastnímu národu. František Kolouch napsal příběh Jana Buly s mimořádnou pečlivostí, přesností i citem – jako varování před opakováním podobných scénářů i jako povzbuzení, že tváří v tvář zlu a neodvratné smrti si lze zachovat důstojnost a živou víru. 2.vydání.

Autor: Webredaktor kna   |   Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému