slide1

Vážení čtenáři, vítáme Vás na stránkách Karmelitánského nakladatelství. Naleznete zde informace o produkci KNA, službách naší maloobchodní sítě a distribuce. 



26.1.2020

Měl obtížný charakter, trpěl epileptickými záchvaty, propadl hráčské vášni: Fjodor Michajlovič Dostojevskij (+ 28.1.1881)

Měl obtížný charakter, trpěl epileptickými záchvaty, na čas propadl hráčské vášni a často se nacházel ve finanční nouzi. To vše představovalo pro něj i celou jeho rodinu velkou zátěž. Po komplikovaném, ale plodném životě si před smrtí k sobě povolal ženu a děti a nechal si z evangelia svatého Lukáše předčítat příběh o ztraceném synovi. Naléhavě své nejbližší nabádal, aby nikdy neztratili víru v Boha. ... Večer 28. ledna 1881 pak zemřel. více

Sekce: čtenářský koutek


25.1.2020

Ježíš Kristus, který přetvořil život apoštola Pavla, může utvářet i náš vlastní život (Benedikt XVI.)

Svátek obrácení svatého Pavla (25.1.)
Před svým obrácením nebyl Pavel v žádném případě vzdálen Bohu a jeho Zákonu. Naopak, byl pravověrným Židem, až fanaticky věrným předpisům Zákona. Ve světle setkání s Kristem však pochopil, že se tím snažil prosazovat jen sám sebe a svou vlastní spravedlnost a že s celou svou spravedlností žil jenom sám pro sebe. Pochopil, že je zcela nevyhnutelné změnit zaměření svého života. A toto nové zaměření vyjádřil ve slovech: „Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus. Avšak tento život v těle žiji ve víře v Božího Syna, protože on mě miloval a za mě se obětoval“ (Gal 2,20). více

Sekce: čtenářský koutek


21.1.2020

Vnitřní pokoj má pro nás větší význam než život v blahobytu

Často se porovnáváme s někým, kdo má všeho nadbytek.
My ale naopak musíme každou korunu obrátit třikrát.
Proti takovémuto srovnávání, které nás připravuje o klidný spánek,
lze vyslovovat biblický verš:
„Lepší je suchá skýva a k tomu klid
než dům plný hodů a spory“ (Př 17,1).
více

Sekce: čtenářský koutek


20.1.2020

Proti totalitě lze bojovat i jinak než mečem. (21. 1. 2014 zemřel P. Karel Fořt).

V únoru 1948 jsme měli zrovna exercicie - přípravu na jáhenství.
A tenkrát přišel biskup Hlouch a řekl, že jsme se stali komunistickou zemí
a že asi tušíme, co to všechno může znamenat.
A tak nám dal na vybranou -
– kdybychom si své rozhodnutí pro kněžství chtěli ještě rozmyslet...
více

Sekce: čtenářský koutek


16.1.2020

Někdy v sobě pocítíme nákupní horečku

Někdy v sobě pocítíme nákupní horečku, pro kterou nemáme žádný rozumný argument. Naše myšlenky se neustále točí kolem toho, co všechno bychom jednou možná mohli potřebovat. více

Sekce: čtenářský koutek


14.1.2020

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

Etty Hillesum  - výročí narození  (15. 1. 1914)
Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině gymnasijního profesora. Získala právnické vzdělání a studovala i psychologii. V roce 1942 se dobrovolně přihlásila do koncentračního tábora Westerbork, aby mohla sdílet utrpení se svými souvěrci. 7. září 1943 byla s celou svou rodinou zařazena do transportu do Osvětimi, kde byla 30. listopadu se svými rodiči a dvěma mladšími bratry popravena. Etty si během druhé světové války psala deníky. Její deníky a dopisy, které vypovídaly o běžném životě v těžké době a o vnitřní proměně jedné mladé ženy, byly zveřejněny až desítky let po válce a staly se bestsellerem. více

Sekce: čtenářský koutek


11.1.2020

Boží vyznání lásky k nám a k našemu světu

Boží vyznání lásky k nám a k našemu světu
Ježíš se nechal pokřtít se od Jana. Když vystupoval z řeky na břeh, spatřil, jak se nad ním otevřelo nebe a jak na něho z otevřeného nebe sestupuje Boží Duch jako holubice. Z nebeských výšin se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn. V tobě jsem si zalíbil!“ Holubice znamenala ve starém Orientu posla lásky toho či onoho božstva. V tomto úryvku o Ježíšově křtu tedy přirovnání k holubici znamená Boží „vyznání lásky“. Ještě dnes můžeme v mnoha kostelech vidět Ducha Svatého v podobě holubice – jsou to „Boží vyznání lásky“ také nám a našemu světu. více

Sekce: čtenářský koutek


7.1.2020

Cítím se znevýhodněn, mám strach z budoucnosti…

Mnozí lidé dobře znají strach z budoucnosti nebo dokonce pocit hořkosti plynoucí z myšlenky, že žijí v nedostatku. Může však existovat i hořkost ze života jako takového. Cítím se znevýhodněn. Jiní se mají lépe než já, jsou úspěšnější. Všechno se jim daří, zatímco u mě je toho tolik na levačku. více

Sekce: čtenářský koutek


6.1.2020

Hvězdopravci se přicházejí poklonit Ježíšovi (6.1.)

Hvězdopravci se přicházejí poklonit Ježíšovi (6.1.)
„Hvězdopravci“, které zmiňuje evangelista Matouš ve svém vyprávění, byli vědci, kteří pozorovali pohyb nebeských těles, vypočítávali jej a zaznamenávali do astronomického kalendáře. Jedna proslulá hvězdárna se například nacházela na břehu řeky Eufratu severně od Babylónu ve slunečním chrámu v Sipparu. Tam byl pro rok 7 před Kristem vypočítán velkolepý a nesmírně vzácný nebeský úkaz: trojité setkání (konjunkce) planet Jupiter a Saturn v souhvězdí Ryb. Planety se na obloze objevovaly tak blízko sebe, že působily dojmem jediné nápadně veliké hvězdy. Jupiter byl tehdy považován za hvězdu králů a Saturn za hvězdu židovského národa. Proto si učenci mohli vyložit nebeský úkaz následovně: „V zemi Židů se narodí vládce světa.“ více

Sekce: kalendárium


5.1.2020

Víra je hvězdou, jež nás vede k cíli

Když chtěli mudrci z Východu pozdravit novorozeného židovského krále,
museli jistě překonat řadu protivenství, než se vydali na cestu, aby ho vyhledali.
Rozhodli se však postupovat důsledně podle svého plánu.
Hledat Boha je dobrodružství.
Nikdo předem neví,
kudy povede
cesta.
více

Sekce: čtenářský koutek


4.1.2020

Přijeli nějací mudrci z východu, pohané, milovníci hvězd

V Jeruzalémě se o ničem jiném nehovořilo:
„Prý se narodil židovský král…“
„A kdo to říká?“
„Přijeli nějací mudrci z východu, pohané, milovníci hvězd.“ V chrámu si to šeptali kněží a obchodníci, rabíni pátrali ve svých knihách a hledali stopu, která by jim pomohla najít ono dítě, pastýři se svými stády roznášeli zprávu v sousedních národech, vždy nedůvěřiví rolníci se dívali úkosem na nebe, zdali tam i oni náhodou nespatří hvězdu, a dokonce i celníci zapomněli na chvíli na svou práci výběrčích, aby se poptali, kdo může být onen tak obávaný a očekávaný král. více

Sekce: čtenářský koutek


2.1.2020

Svatá vdova s pěti dětmi: Alžběta Anna Bayleyová Setonová (svátek 4.1.)

Alžběta Anna Setonová (1774–1821), žena námořního obchodníka z New Yorku, zůstala po smrti manžela bez peněz a s pěti dětmi. Byla praktikující členkou episkopální církve, avšak doba smutku, kterou strávila v Itálii, ji přivedla k přestoupení do katolické církve, a to i přes určitý odpor společnosti. Její životní příběh a založení učitelského řádu Milosrdných sester sv. Josefa i jeho rozšíření je pozoruhodným příkladem osobního povolání, které bylo realizováno na správném místě a ve správný čas. více

Sekce: čtenářský koutek


29.12.2019

Největším problémem každého zaměstnaného člověka je čas

Najít si čas na Boha a na sebe
Pro většinu pracujících lidí je čas mimořádně vzácný. Navzdory opěvovanému růstu produktivity práce i vynikající technice (pamatujete si ještě, jak se říkalo, že výpočetní technika povede k čtyřdennímu pracovnímu týdnu?) množství času, které firmy nutí své zaměstnance pracovat, jen roste. Obchody otevřené 24 hodin denně, finanční zpravodajství 24 hodin denně, nepřetržitý přístup k e-mailům, užívání mobilů a notebooků, to vše se přenáší do práce trvající 24 hodin denně. Menší jistota ohledně pracovních míst a větší počet domácností, v nichž pracují oba partneři, znamená více stresu a méně času pro manželské páry a jejich rodičovské povinnosti. více

Sekce: čtenářský koutek


23.12.2019

Bůh přišel na svět, ale nepočínal si jako diplomat

Když Bůh přišel na svět, nepočínal si jako diplomat.
Mocné a urozené lidi, ba ani kněze o svém příchodu neuvědomil.
Správným hierarchickým postupem se nezabýval.
Žádná tisková konference, na níž by byla ta senzace oznámena, se nekonala.
více

Sekce: čtenářský koutek


20.12.2019

Betlémské světlo

(vyprávění jednoho přítele) Onehdy za mnou přišli skauti a nabízeli, jestli bych si nechtěl od nich zapálit svíčku. Procházeli město. Rozdávali betlémské světlo. Bylo to malí chlapci. A já je nechtěl zklamat. Došel jsem pro svíčku a zapálil ji od jejich plamínku. Neměl jsem s tím světlem nic v úmyslu, jenom jsem nechtěl děti zklamat. Svíčka mi svítila v pracovně na stole. Plamínek se zachvíval u pootevřeného okna. Myslel jsem, až svíčka dohoří, odnesu svícen. A nebudu se už o ten vánoční zvyk starat. Přece nejsem dítě, abych si hrál s betlémským světlem. Betlém už také o Vánocích nestavím po tolik let… Jenže pak mne něco napadlo. více

Sekce: čtenářský koutek