Stručná odpověď zní: svatý Ignác z Loyoly žil v 16. století. Byl vojákem, ze kterého se stal mystik, založil katolickou řeholi Tovaryšstvo Ježíšovo, známou také pod názvem jezuité. Zajímat by nás měl proto, že jeho způsob života pomohl milionům lidí objevit radost, pokoj, svobodu a v neposlední řadě zakoušet Boha v každodenním životě.
„Způsob duchovního pokroku“ svatého Ignáce, abychom použili jeden z jeho oblíbených výrazů, vedl lidi více než 450 let k plnějšímu životu. To celkem vzato není špatná bilance.
Ignácův způsob spočívá v hledání svobody – svobody stát se tím, kým máme být, svobody dávat a přijímat lásku, správně se rozhodovat, vnímat krásu stvoření a tajemství Boží lásky. Tento způsob vychází z přístupu, který nám zanechal ve svých dílech, i z tradice, praxe a duchovních zkušeností, které si jezuitští kněží a bratři předávali z generace na generaci.
více

Co znamená výraz „Svatá Anna samotřetí“? Ve staré češtině slovo „samodruhá“ znamenalo těhotná nebo mající dítě. Slovem „samo třetí“ se pak označuje babička, která vychovala dceru, a ta potom opět dceru nebo syna. Tímto se znázorňuje „babičkovské“ pouto svaté Anny ke Spasiteli. Není však známo, že by svatá Anna opravdu Ježíška chovala. více

Hluboký nepokoj, který do nás vložil Stvořitel, je hnací silou, která udržuje poctivé lidi v hledání Boha bez ohledu na překážky, na které narážejí. Naše nepokojné putování znamená celoživotní milostný vztah s Bohem, který nás přitom znovu a znovu naplňuje štěstím. více

Někdy se stane, že když zaslechneme Ježíšův hlas, stáhneme se. To nás přivádí k příběhu o zázračném rybolovu. Tento úryvek z Lukášova evangelia (5,1–11) nám toho jako křesťanům sděluje mnoho, i když jsme třeba rybářský prut nikdy v ruce nedrželi: více

Proč jste si vybral za obor zrovna dětskou psychologii?
Za to mohou dvě věci. Roli hrálo, že jsem s těmi dětmi pracoval. Druhá věc, která hrála roli, že děti svou bezbranností člověka více zaujmou a člověk se ptá, co by pro ně mohl víc udělat. A potom, velkou roli zde hrála druhá osobnost, která do mého profesního života výrazně zasáhla: doktor Matějček. Toho jsem posléze navštívil a mnohé se od něj naučil. více

„Víš,“ řekla mi babička, „když je člověku devadesát, tak i když už nosí brýle, dohlédne, kam dříve ne…“ Podívala jsem se k obzoru. Byl jasný den. Dálka se na nás usmívala, i hory u hranic se zdály nyní v tom letním klidu mnohem bližší a připadaly mi jako kamarádi, co mě mají rádi. „Kam dohlédneš?“ zeptala jsem se babičky. „Na radosti, na které jsem dřív nedohlédla.“ Tohle mě překvapilo. více

Přiblížila se hodina, kdy se Cyrilovi mělo dostat pokoje a kdy měl byt přenesen do věčného života. Tu pozdvihl své ruce k Bohu a v slzách se modlil: „Hospodine … dej, ať se tvá církev hojně rozroste, spoj všechny v jedno, učiň je lidem vyvoleným, ať jsou jedné mysli v tvé pravé víre a správném vyznaní, a vdechni jim do srdce slovo svého učení. Je to jistě tvůj dar, že nás nehodné přijal za hlasatele evangelia svého Krista. Odevzdávám ti jakožto tvé ty, které jsi mi svěřil: usiluji o dobré skutky a konají, co je ti milé. Spravuj je svou mocnou pravici, vezmi je pod ochranu svých křídel, ať všichni chválí a oslavuji tvé jméno, Otče i Synu i Duchu svatý, navěky. Amen.“ více

Objevit slovanskou spiritualitu je podle Špidlíka důležité nejen pro Slovany samotné, ale pro celý svět. Navazuje tím na myšlenku, která má své kořeny už v době, kdy byli vysláni na Velkou Moravu Cyril a Metoděj. Papežové vytušili, že by tato nová síla – Slované – mohla být mostem mezi Východem a Západem. Tento prozíravý projekt se ale neuskutečnil, protože tehdejší Evropa, potažmo svět byl už příliš rozdělený, zejména na úrovni mentalit. A tak místo toho, aby Slované vytvořili svorník mezi Východem a Západem, stali se první obětí rozdělení. Špidlík byl ale přesvědčen, že spiritualita srdce, kterou považoval za nejvlastnější přínos Slovanů, nepozbyla nic na své aktuálnosti. více

Jsem Petrovi vděčný, že Ježíše zapřel a hned třikrát.
Dává mi tak šanci snášet mou vlastní zbabělost.
A navzdory tomu si Petra zvolil Ježíš za následovníka.
více

Sáro, tenhle chlapík má velkou moc a taky má plán.
On nás z té bídy dostane.
Ale na to potřebuje kolem sebe pár ranařů.
Rozhodl jsem se, že všechno vsadím na něho.
Slibuju ti, že se vrátím mocný a bohatý.
více

Kostel je místo, kam lidé ponejvíce chodí, aby se setkali s Bohem, hovořili s ním a obraceli se na něj. Říkají tomu modlitba. Křesťané věří, že Bůh je přítomný stále, všude a dokonce ve všech. Celý svět je pro ně jeden velký chrám. Přesto si ale během dvou tisíc let vytvořili k modlitbě, ke společnému scházení a bohoslužbě (službě lidí Bohu a službě Boha lidem) budovu specifického designu, kde je nic neruší, pod jejíž střechou na ně neprší a může se jich tam sejít víc najednou. Křesťané také věří ve zvláštní přítomnost Boha uprostřed svého shromáždění. Většinou proto také rádi berou další lidi „do party“. Oslovíte-li je, budou přátelští. více