Vyšla nová příručka Pastorace svátostí. Publikace nabízí solidní, přehledný a srozumitelný teologický základ k chápání svátostí a forem jejich slavení. Práce vychází ze snadno dostupných a zásadních textů - především z dokumentů Druhého vatikánského koncilu a Katechismu katolické církve. Publikace je svým formátem vhodná jak do pastoračního "terénu", tak i ke studiu. více

Nedávno jsem ukončil jeden kurs, během něhož u nás v klášteře pobývali manažeři jedné velké firmy. Svěřovali se mi, že mnohdy touží po životě oproštěném od účelovosti. Touží po vnitřní svobodě a po úniku z ubíjejícího života – po úniku jakoby z kolotoče pro křečka. Ale neodváží se toho, protože je okolnosti nutí vydělávat peníze. Nemohou prostě jen tak z tohoto kolotoče vystoupit. více

S jezuity jsem skutečně neměl mnoho kontaktů, dokonce i když jsem byl žákem na jejich gymnáziu. Všechny své síly totiž věnovali klasickému gymnáziu a o „barbary“ z techniky se příliš nezajímali. Kontakty a diskuse s mladými jezuity na gymnáziu mi jistě pomohly, nicméně rozhodující prvek byl jiné povahy. Nastala hrozná doba čistek. Abychom pomohli politickým vězňům, kterých bylo tehdy mnoho, chodili jsme od domu k domu a sháněli knihy, z nichž by se pro ně mohla sestavit knihovna. více

Tváří v tvář sklíčenosti, která může nastat v životě toho, kdo se snaží žít víru jako matka a otec v rodině, říkám jasně: mějte vždycky v srdci jistotu, že Bůh jde spolu s vámi a ani na okamžik vás neopouští! Nikdy neztrácejme naději! Nikdy ji ve svém srdci nezhášejme! V našem světě existuje zlo, ale není tím, kdo je silnější. Silnější je Bůh a Bůh je naše naděje! Bůh nás doprovází. více

„Radujte se stále v Pánu, opakuji, radujte se… Pán je blízko. O nic nemějte starost“ (Flp 4,4-6). Těm farářům se to řekne! Jak se mám radovat, když rodinou vládne chřipka? Když se v práci kupí potíže? Když máme doma zase jak v ponorce? Když se finančně nedaří a zase nejede auto? „O nic nemějte starost“ – to se to někomu řekne! více

Kdo byl mistr Jan Hus a kým je dnes pro nás? A jak interpretovat husitství? Studie známého katolického teologa Ctirad Václav Pospíšila zve k novému přemýšlení o jednom z nejdiskutovanějších fenoménů českých dějin. více

Chtěl jsem něco víc. Ale nevěděl jsem co. Vstoupil jsem do semináře. Líbili se mi dominikáni a měl jsem mezi nimi přátele. Potom jsem však zvolil Tovaryšstvo Ježíšovo, které jsem dobře znal, protože seminář byl svěřen právě jezuitům. Na Tovaryšstvu mne oslovily tři věci: misijní dimenze, komunita a disciplína. To je zvláštní, protože jsem od narození nedisciplinovaný, vskutku od narození. Ale jejich kázeň, jejich způsob rozvržení času mne velice oslovil.“ více

Nevidím Ježíše už jako božstvo
naivně ztvárňované v kostelích mého dětství;
nevidím ho už jako teologický koncept,
nad nímž jsem se dost nenapřemýšlel.
Nevidím ho jako nedostupného Boha…
více

Jste-li v radostné náladě, hleďte na zmrtvýchvstalého Pána...
jste-li smutné a v neútěše, hleďte na Pána v Getsemanské zahradě...
Mluvte s ním o všem; jenom neusilujte o pěkné a vzletné výrazy,
ale mluvte s ním prostými slovy tryskajícími přímo ze srdce.
(sv. Terezie od Ježíše) více

Vyšly známé
i méně známé
„farářské vtipy“...
více

Čím dál, tím zřetelněji vidím,
jak je obtížné dobře zastávat úlohu autority.
A to hned z několika důvodů...
více

Zákoutí přírody se v každém ročním období vyznačují jedinečnou symfonií vůní. Každý květ, keř i strom voní originální voňavkou, která je charakteristická jen pro ten určitý rostlinný druh. více

Je zvláštní příběh oné Marie, Ježíšovy učednice, která pocházela z Magdaly, vesnice rybářů u Tiberiadského jezera, obchodního centra. Její osoba byla hodnocena mnohokrát a protikladně. My vyjdeme ze situace jednoho jarního jitra, jehož atmosféru vyvolává úryvek z evangelia podle Jana, jehož část nám předkládá velikonoční liturgie (20,1–18). Marie v něm stojí před hrobem, do něhož bylo před několika hodinami uloženo Ježíšovo mrtvé tělo. Paradoxní je, že si splete Ježíše, který vstal k novému životu a stojí před ní, se zahradníkem. více

V křesťanství je a bude událost kříže, popř. jeho různé zobrazování a znamení, „pohoršením a bláznovstvím“. Křesťan bude vždy v pokušení „vyprázdnit kříž“, jak to svatý Pavel odhaluje v prvním listu Korinťanům, podobně jako na nekřesťana kříž a jeho logika odjakživa působí nelidsky nebo jako zavádějící pokus o vyložení utrpení. více

Jean Vanier (* 10. 10. 1928 Švýcarsko) zakladatel komunit L'Arche (česky Archa), kde žijí ve společném domově lidé s mentálním postižením spolu s asistenty. Zároveň založil hnutí Víra a Světlo. Původem voják - námořník v anglickém a kanadském námořnictvu. více

Jako v příběhu svatého Josefa,
i v našem životě se vyskytují situace,
kdy se síla zla snaží zmařit Boží dílo
a udusit v nás Boží život.
I v našem životě může někdy platit,
že útěk znamená záchranu.
více

Jednou jsem v odlehčeném rozhovoru dostal otázku,
jaké přikázání bych doplnil do Desatera. více

Píšeš mi o babičce. Vím, že tě to nesmírně vysiluje a že je to hrozně těžké. Nemůžeš s ní už ani hovořit. Ona se na všechno dívá už jen po svém, jinak není schopna. Zde je třeba velké trpělivosti. Nikdo z nás nevíme, jak dopadneme. Zde je na místě jen láska a zas láska, jen ta dá sílu toto všechno vydržet. více

Děkujeme Bohu, že jsme Boží děti, za cestu víry, která v našem životě začala křestní vodou, nevyčerpatelnou a plodnou rosou činící z nás Boží děti a bratry a sestry v církvi. více

Když se podíváme na vlastní manželství,
na manželství našich rodičů, na rodiny, ve kterých jsme vyrostli,
nebudou nám připadat až tak dokonalé.
Ovšem mít před sebou ideál toho,
čím by manželství mělo a mohlo být,
je dobré a užitečné. více

Počátky života komunity Taizé jsou spojeny s několika rodinnými událostmi. Bratra Rogera zásadně ovlivnil život jeho babičky.

Na začátku první světové války žila má babička z matčiny strany, tehdy už vdova, na severu Francie, nedaleko místa bojů. Její tři synové byli na frontě. Dvě malé bomby zasáhly dům, jedna udělala díru na zahradě, druhá se nevybuchlá zarazila mezi knížky jejího manžela. Přesto se babička neodstěhovala a poskytovala útočiště uprchlíkům, starým lidem, dětem a těhotným ženám. více

Bůh z nás nechce mít oběti
starých nebo nových svárů mezi křesťany. více

Těsně před Štědrým dnem došlo v naší rodině k vážné hádce.
Maminka s tatínkem se proto rozhodli, že Štědrý večer nebudeme slavit vůbec.
V našem domě nebylo klidu.
Ach, jak to bylo těžké!
více

Existuje celá řada praktických důvodů,
proč nežít v nenávisti...
více

Wolfgang Amadeus Mozart v jednom dopise otci píše,
že se spřátelil se svou smrtí.
Něco z této skutečnosti můžeme zakusit v jeho hudbě,
která nevzniká z vytěsnění smrti, ale ze spřátelení s ní. více

„Podle mne bude vypadat očistec takto:
Při setkání s Bohem propukneme v pláč,
protože v něm uvidíme svůj skutečný život.
Bude to pláč očí a srdce.
více

Na list padající na podzim ze stromu můžeme hledět očima biologa. Ten začne uvažovat nad příčnou toho, že se řapík listu odloučil od větévky. Nebo na něj můžeme hledět očima fyzika, který si bude všímat zákona gravitace a dokáže přesně vysvětlit, proč list padá na zem klouzavým letem. Můžeme se na něj dívat očima matematika, který vypočítá rychlost jeho pádu. více

Petr Příhoda byl praktický "intelektuál", který věci domýšlel do důsledků a nezůstával "viset" v teoretické rovině... V Karmelitánském nakladatelství mu vyšla poutavá kniha rozhovorů "To ostatní nechávám na Pánu Bohu" více

Náš nebeský Otec naslouchá lomozu našich kroků,
modlitbě, kterou šeptáme ve svém srdci.
Náš Otec naslouchá pocitům, jež zakoušíme,
když si vzpomeneme na své blízké,
když vidíme víru ostatních a jejich potřeby,
když si vzpomeneme na všechno krásné a smutné, co se nám přihodilo.
Bůh nám naslouchá. více

Církev vždy hlásala, že Kristus je naše spása. Velmi často ale kázala o spáse a vykoupení tak abstraktně, že to bylo pro lidi obtížně pochopitelné. více

Postíš se?
Ukaž to skutkem!
Jak, ptáš se?
více

Za jedné velmi temné noci
kdy nesvítil měsíc,
kráčel před mnoha lety
temnými ulicemi jednoho města muž
a nesl hořící lampu naplněnou olejem.
více

Kdosi řekl:
„Jdu pomalu,
protože hrozně spěchám...“
Výrok dává víc smyslu,
než se zdá. více

Když jeden bohatý podnikatel narazil na rybáře, který poklidně seděl opřený o loď a hrál si s dětmi, zděšeně se ho zeptal: „Proč nerybaříš?“ „Protože pro dnešek jsem už ulovil dostatečné množství ryb,“ odpověděl rybář. „Proč neulovíš ještě nějaké další?“ více

Jeden řezník se věnoval své práci, když s překvapením zjistil, že do obchodu vstoupil pes. Snažil se ho zahnat, ale pes se okamžitě vrátil. Opět ho chtěl vystrnadit, ale všiml si, že pes v hubě přinesl vzkaz. Vzal si ho a četl: „Mohl byste mi poslat dvanáct párků a tři klobásy, prosím?“ Řezník si všiml, že ke vzkazu byla také připevněna bankovka. Vzal si tedy peníze, vložil do tašky dvanáct párků a tři klobásy a spolu s drobnými ji zavěsil psovi do tlamy. Řezník byl ohromen, a protože už byla zavírací doba, rozhodl se sledovat psa, který se vydal po ulici s taškou zavěšenou v tlamě. více

Kdyby nám svatí mohli vyprávět, jak smýšlejí o tom, co o nich bylo napsáno, velice by nás to překvapilo. Bezpochyby by nám často vyznali, že se nepoznávají v portrétech duší, které jsme jim vymalovali. (Sv. Terezie od Dítěte Ježíše) více

Národní divadlo a Karmelitánské nakladatelství vás zvou na slavnostní uvedení třetího vydání knihy Kláry Lukavské Rozhovory s dědečkem -ve čtvrtek 28. listopadu 2013 od 17:00 v prostorách foyer na 1. galerii Národního divadla. více

Krize nemusí v lidském životě znamenat tragickou událost. I když tato zkušenost bývá obvykle velmi bolestná, jedná se o doprovodný proces vnitřního růstu. Chce-li člověk dospět k nové životní etapě, musí bezpodmínečně opustit tu starou. více

Sami zakusíme nesrovnatelně větší štěstí, budeme-li si ve svém okolí všímat spíše dobrého než zlého. více

Modlím se docela prostě. Všechno, co mě napadá, co musím dělat, co mi dělá starosti, také všechno potěšitelné a především lidi, na které myslím, předkládám Bohu. více

Byl jednou jeden náročný a přísný učitel, kterého si ale mnozí studenti cenili jako člověka spravedlivého a chápajícího. Když jednoho letního dne skončila výuka a učitel na stole urovnával papíry, přistoupil k němu jeden student a vyzývavým způsobem řekl: „Pane učiteli, ani nevíte, jak jsem rád, že už po vyučování nebudu muset poslouchat ty vaše nesmysly a dívat se na ten váš nudný ksicht.“ více

Víra v Boha nespočívá v jednoduchém přejímání hotových dogmatických článků, které by v každé lidské duši uhasilo vrozenou žízeň po Bohu. Naopak, víra vede lidi, putující v čase, k Bohu, který je ve své nekonečnosti stále nový. více

Všichni peníze potřebujeme, ale jedni mají více než druzí a mnoho lidí má málo i na pokrytí svých zcela základních potřeb. Jaký postoj tedy máme k penězům a k jejich užívání zaujmout? více

Jediným zločinem, ze kterého Herodes obvinil Ježíše, bylo to, že je blázen... Já si to také myslím. Vždyť to bylo bláznovství, že hledal malá srdce smrtelných lidí. (Sv. Terezie od Dítěte Ježíše) více

Věřit a následovat Krista znamená upustit od sebejistoty a v dobrém i zlém se svěřit Bohu do rukou. Ten bude naší jedinou zárukou. (Myšlenka k 23. neděli v mezidobí - cyklus C; Lk 14,25-33) více

Kdysi jako mladá řeholnice pracovala v Severní Koreji a byla tam v padesátých letech byla komunisty vězněna. více

Jeden malý chlapec s hrůzou v očích vyprávěl své matce, že v lese je zlý duch, ze kterého má strach, protože duch na něho volal, že ho nemá rád. Matka se s dítětem vydala k lesu na místo, odkud předtím uteklo. více

Mrtvý člověk, kterého doprovázel na místní hřbitov smuteční průvod, zničehonic oživl a začal bušit na víko rakve. Zvedli víko a dotyčný se posadil. „Co to děláte?“ ptal se lidí shromážděných k obřadu. „Já nejsem mrtvý.“ Všichni mlčeli, ale bylo vidět, že jeho slovům nikdo nevěřil. Nakonec promluvil jeden z pozůstalých: „Příteli, lékař i notář tě oba prohlásili za mrtvého. Takže mrtvý jsi, to nám věř.“ A řádně ho pochovali. více

Přátelství je pro mě něco drahocenného, vzácného, je to Boží dar. Rozlišuji ale mezi přátelstvím a vstřícností, laskavostí. Vstřícní bychom měli být ke všem lidem, ne s každým však můžeme být přítelem. více

Ani v temných chvílích nesmíme zapomínat na štěstí, kterého se nám dostalo. Kdo děkuje, dospěje k jinému pohledu na svoje štěstí, cítí, že je mnohem silnější. více