Mnoho lidí dnes podléhá pokušení ctižádosti. Díky kariérnímu postupu se dopracovali určité mocenské pozice. Dali se uchvátit mocí. Začínají ponižovat ostatní, jen aby se mohli slunit ve vlastní velikosti. Nikdy nejsou schopni se spokojit s tím, co mají. Nemají dost peněz, bohatství, moci ani vlivu. V takovéto vnitřní nadutosti začnou být slepí k ostatním a vidí výhradně vlastní touhu po moci, uznání a obdivu, touhu být pokládán za výjimečného. Takovýto postoj je ovšem často uvrhne do izolace a jednoho dne sami bolestně zakusí svou křehkost. více

Když lidé ve skupince vyprávěli o tom, jak s něčím zápasí, měl jsem vždy chuť říct: „Proč nevyzkoušíš tohle?“ Když někdo řekl, že se cítí osamělý, měl jsem chuť říct: „Zaklepej mi na dveře.“ Nechápal jsem, proč představený chtěl, abychom mlčeli. Postupně jsem na to přišel – proto, abychom se naučili naslouchat. více

Nevím, jestli Tomáš doopravdy věděl, oč žádá. Řada z nás by asi Ježíše spíš požádala, aby přišel a vzal nás do náruče nebo aby nás utěšil, aby zahnal naši bolest. Tomáš žádal, aby se mohl dotknout ran. Z těchto ran vytekla Ježíšova krev, aby nás zachránila a osvobodila. více

Armáda se ujala moci za "podpory" mlčící většiny národa.
Mučení se stalo běžnou praxí.
Na 30 000 lidí beze stopy zmizelo.
Byla to barbarská doba.
Byla to Argentina, ve které žil a působil dnešní papež František…
více

Mé děti se kvůli mým přísným nárokům a kvůli atmosféře, v níž chyběla radost, báli si domů vodit kamarády. Když však Bůh začal pracovat na mém srdci, a setkal jsem se opravdu niterně s Boží otcovskou láskou, i naše celá rodina se začala měnit. Asi šest měsíců potom mi jednou volala dcera ze školy, jestli může domů přivést kamarádku. Překvapilo mě to, protože dříve si děti domů vodily kamarády jen málokdy. více

Ten mocný táta, který mi doma jen před několika měsíci řekl, že jsem ostuda rodiny, a pak mě přimáčkl k podlaze, popadl nůžky a násilím mi ostříhal moje hippie vlasy. Teď mi něžně šeptal slova lásky, odpuštění a přijetí. Byl jsem sice kvůli drogám v jakési mlze, ale jeho slova se zanořila hluboko do mé duše. „Synku, miluju tě.“ více

Uvědomovala jsem si, že je lépe hovořit s Bohem než o Bohu, protože do duchovních rozhovorů se plete příliš mnoho sebelásky. (sv. Terezie od Dítěte Ježíše) více

Byly to tehdy těžké časy pro víru v Boha, ale moje sestry a já jsme žili daleko od neštěstí. Můj domov byl domovem víry, a jak plynul náš život mezi domovem, kostelem a příbuznými, necítili jsme zpočátku žádné závany nepokojů. Po mnoha letech jsme se dozvěděli, že když jsme my děti byly malé, rozhodli se naši rodiče neemigrovat, zůstat na Kubě a chránit víru v pronásledované katolické církvi. více

Jako medik jsem začal pracovat v týmu chirurgů, což uspíšilo moje profesní zrání. Mezi druhým a třetím rokem jsem měl dva nadřízené: Ramóna Romera a Julia Blanca, vynikající odborníky. Společně se zbytkem skupiny nás vzdělávali ve všem, co bylo třeba. více

Před několika měsíci viděl zemřít jednoho svého kolegu, za bílého dne ho zastřelili před komisařstvím jako králíka. „Byl jsem znechucený, srdce mi svírala nenávist…“ „Jednou večer jsem se koukal, co dávají v televizi, když mě upoutal obličej jakéhosi vousatého chlapíka. Byl to italský františkán, nějaký Padre Pio. Ten chlapík úplně svítil. Dokoukal jsem reportáž až do konce. A to nejsem žádná svíčková bába. Tenhle Padre Pio mě oslovil. Po několika týdnech jsem byl pověřen, abych dohlížel na distribuci jídla před fraternitou svatého Kryšpína. Seznámil jsem se s františkány: měli na sobě totéž, co ten italský kapucín! Dozvěděl jsem se, že jejich útulek se jmenuje Padre Pio! To je zvláštní náhoda, že?“ více

Dívenka nakrčila čelo, chvíli se zamyslela a zeptala se Bernarda:
„Jsi Ježíš?“
Bernard vybuchl hurónským smíchem. Skupina žáků s úžasem zírala na rozesmátého obra. Ten se naklonil k holčičce a řekl:
„Ne, nejsem Ježíš. Ale pracuju pro něj...“
Tekichah se vrátila k učiteli a hlásila, co zjistila:
„Ten velký vousáč je podobný Ježíši, ale není to on. Jen pro něj dělá.“
více

Prolistoval jsem celý kalendář tam i zpátky. Během liturgického roku si připomínáme celé zástupy světců, ale na jednoho se zapomnělo. Lotr po pravici, první křesťanský světec, se do kalendáře nevešel. I po smrti je ten chlápek jen na obtíž, a proto žádný svátek nebude! Je to ale jediný světec, kterého kanonizoval sám Kristus: „Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji. více

Každý z apoštolů si při poslední večeři uvědomuje, kolikrát už selhal a že by byl schopen zradit ne jednou, ale třeba stokrát. „Jsem to snad já, Pane?“ Ano, jsem to já. Mé srdce zradilo už mnohokrát. Jidáš je promítací plátno pro všechny moje zrady. více

Kdyby se všechny texty, které lepší i horší autoři z celého světa věnovali Ježíšovu zrádci, shromáždily do jednoho svazku, zjistili bychom, že tak obsáhlý „soudní spis“ žádný jiný zločinec nikdy neměl. V žádném jazyce neexistuje hanlivý přívlastek, jehož by se Jidášovi ještě nedostalo. Popravdě řečeno mě to, co o Jidášovi napsali slavní spisovatelé, ani moc nezajímá. Když jejich knihy, v nichž je Jidáš obviňován ze všech stran, odložím, mohu si přece místo nich kdykoli otevřít evangelium. V něm se dočítám, že ve chvíli, kdy Jidáš svou zradu jedním z nejupřímnějších projevů lásky – polibkem – dovršoval, našel pro něj Ježíš ve slovníku svého srdce jediné jméno: „Příteli!“ A to mi stačí. více

Kdo se chce rozhodovat vědomě křesťansky, měl by své otázky nejen vnímat a přemýšlet o nich, nýbrž je i zahrnovat do modlitby, to jest vyprávět o nich Bohu v časech ztišení. Bohu nic nemůžeme ani nemusíme namlouvat. Měli bychom mu zcela upřímně předkládat svá nejniternější, nejintimnější hnutí, i ta, která nás samotné rozčilují či zahanbují. více

Když došli do Betléma, naplnil se jí čas, kdy měla porodit.
A porodila svého prvorozeného syna, zavinula ho do plének
a položila do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místo. (srov. Bible Lk 2,6-7)

 

více

Byl jsem pozván, abych vyprávěl o svém setkání s Ježíšem více než sto studentům maturitního ročníku. Než jsem do té střední školy dorazil, neměl jsem ponětí, co mě čeká, jakou energii taková „přednáška“ vyžaduje. Vstoupil jsem do dlouhého sálu, přeplněného lidmi a lomozem. Za všeobecné lhostejnosti jsem odvážně prošel místností. Obklopený hlukem a nepořádkem jsem si razil cestu mezi studenty, a čím hlouběji jsem pronikal do jejich doupěte, tím více se mi zdáli nepřátelští. Klec plná spících šelem, které se však mohou kdykoliv probudit. více

Postoj, který vůči krizi zaujmeme,
rozhodne o tom, zda pro nás krize
bude mít negativní
či pozitivní přínos.
více

Zveme Vás k poslechu 48 dílné četby na pokračování z románu Longinovo kopí, která Vám může nevšedním způsobem přiblížit události Velikonoc. Rádio Proglas uvádí román jako četbu na pokračování od 1.2. do 6.4. 2016. Všechny již uplynulé díly je možné poslouchat přes audioarchiv. více

Jak je smutný, Bože,
život bez tebe!
Že tě spatřit toužím,
umřela bych hned!
více

V pozdravu „Pán s vámi“
během mše svaté
nejde o zbožné přání...
více

Páté Ježíšovo blahoslavenství "Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství" bychom dnes mohli opsat následovně: "Blahoslavení ti, kteří mají soucit s druhými: Bůh bude mít soucit s nimi", nebo "blahoslavení ti, jejichž pohnutkou je soucit, a nikoliv touha ovládat – i od Boha se jim dostane soucitu". více

Nabízíme vám aktuální novénu
k příležitosti Roku milosrdenství,
který vyhlásil papež František.
Autorem novény je P. Vojtěch Kodet.
více

Andrea Bocelli, který je v těchto dnech na opakovaném turné v České republice,
"není jen zpěvák", říká papežský kazatel P. Raniero Cantalamessa…
více

Po bezmála devadesáti letech vychází v novém českém překladu klasika světové i křesťanské literatury: Vyznání svatého Augustina. Vyznání berou do ruky jak ti, kdo s Augustinem sdílejí jeho katolickou víru, tak ti, kdo křesťanství odmítají. Proč tomu tak je, naznačuje známý španělský filozof Ortega y Gasset. Ten kdysi prohlásil, že Augustin je mezi starověkými mysliteli jediný, kdo chápe ty nejniternější pocity moderního člověka. více

O praktické, technické, sociální nebo emoční inteligenci jste pravděpodobně už mnohé slyšeli. Brian Draper ve své knize Duchovní inteligence, kterou vydalo karmelitánské nakladatelství, mluví o tom, jak vzít na vědomí svou často zakrňující duchovní dimenzi. více

Jsme lidmi, abychom milovali.
Narodili jsme se pro věčnost,
abychom už nikdy
nezemřeli.
více

Nedovolme silným emocím, aby nás dostaly pod svou nadvládu.
Negativní emoce nevedou k ničemu dobrému.
V okamžicích slabosti nám zbývá jediné: odevzdat se Ježíši.
Když „se duše cítí slabá jak malé dítě, vší silou se drží Boha;
v těch chvílích žije z čisté víry“.
více

Dobří vůdcové nejsou žádní workholici. Dobrý vůdce považuje práci za způsob, jak dosáhnout daného cíle. Dobří vůdcové tvrdě pracují, ale nenechávají se prací spoutat. Práce je neděsí a stejně tak se nebojí pověřit jí někoho jiného. více

Neboj se pozemských bouří. Tvůj anděl strážce tě chrání a v tvém srdci spočívá Ježíš. (sv. Terezie od Dítěte Ježíše) více

Vyšla nová příručka Pastorace svátostí. Publikace nabízí solidní, přehledný a srozumitelný teologický základ k chápání svátostí a forem jejich slavení. Práce vychází ze snadno dostupných a zásadních textů - především z dokumentů Druhého vatikánského koncilu a Katechismu katolické církve. Publikace je svým formátem vhodná jak do pastoračního "terénu", tak i ke studiu. více

Nedávno jsem ukončil jeden kurs, během něhož u nás v klášteře pobývali manažeři jedné velké firmy. Svěřovali se mi, že mnohdy touží po životě oproštěném od účelovosti. Touží po vnitřní svobodě a po úniku z ubíjejícího života – po úniku jakoby z kolotoče pro křečka. Ale neodváží se toho, protože je okolnosti nutí vydělávat peníze. Nemohou prostě jen tak z tohoto kolotoče vystoupit. více

S jezuity jsem skutečně neměl mnoho kontaktů, dokonce i když jsem byl žákem na jejich gymnáziu. Všechny své síly totiž věnovali klasickému gymnáziu a o „barbary“ z techniky se příliš nezajímali. Kontakty a diskuse s mladými jezuity na gymnáziu mi jistě pomohly, nicméně rozhodující prvek byl jiné povahy. Nastala hrozná doba čistek. Abychom pomohli politickým vězňům, kterých bylo tehdy mnoho, chodili jsme od domu k domu a sháněli knihy, z nichž by se pro ně mohla sestavit knihovna. více

Tváří v tvář sklíčenosti, která může nastat v životě toho, kdo se snaží žít víru jako matka a otec v rodině, říkám jasně: mějte vždycky v srdci jistotu, že Bůh jde spolu s vámi a ani na okamžik vás neopouští! Nikdy neztrácejme naději! Nikdy ji ve svém srdci nezhášejme! V našem světě existuje zlo, ale není tím, kdo je silnější. Silnější je Bůh a Bůh je naše naděje! Bůh nás doprovází. více

„Radujte se stále v Pánu, opakuji, radujte se… Pán je blízko. O nic nemějte starost“ (Flp 4,4-6). Těm farářům se to řekne! Jak se mám radovat, když rodinou vládne chřipka? Když se v práci kupí potíže? Když máme doma zase jak v ponorce? Když se finančně nedaří a zase nejede auto? „O nic nemějte starost“ – to se to někomu řekne! více

Kdo byl mistr Jan Hus a kým je dnes pro nás? A jak interpretovat husitství? Studie známého katolického teologa Ctirad Václav Pospíšila zve k novému přemýšlení o jednom z nejdiskutovanějších fenoménů českých dějin. více

Chtěl jsem něco víc. Ale nevěděl jsem co. Vstoupil jsem do semináře. Líbili se mi dominikáni a měl jsem mezi nimi přátele. Potom jsem však zvolil Tovaryšstvo Ježíšovo, které jsem dobře znal, protože seminář byl svěřen právě jezuitům. Na Tovaryšstvu mne oslovily tři věci: misijní dimenze, komunita a disciplína. To je zvláštní, protože jsem od narození nedisciplinovaný, vskutku od narození. Ale jejich kázeň, jejich způsob rozvržení času mne velice oslovil.“ více

Nevidím Ježíše už jako božstvo
naivně ztvárňované v kostelích mého dětství;
nevidím ho už jako teologický koncept,
nad nímž jsem se dost nenapřemýšlel.
Nevidím ho jako nedostupného Boha…
více

Jste-li v radostné náladě, hleďte na zmrtvýchvstalého Pána...
jste-li smutné a v neútěše, hleďte na Pána v Getsemanské zahradě...
Mluvte s ním o všem; jenom neusilujte o pěkné a vzletné výrazy,
ale mluvte s ním prostými slovy tryskajícími přímo ze srdce.
(sv. Terezie od Ježíše) více

Vyšly známé
i méně známé
„farářské vtipy“...
více

Čím dál, tím zřetelněji vidím,
jak je obtížné dobře zastávat úlohu autority.
A to hned z několika důvodů...
více

Zákoutí přírody se v každém ročním období vyznačují jedinečnou symfonií vůní. Každý květ, keř i strom voní originální voňavkou, která je charakteristická jen pro ten určitý rostlinný druh. více

Je zvláštní příběh oné Marie, Ježíšovy učednice, která pocházela z Magdaly, vesnice rybářů u Tiberiadského jezera, obchodního centra. Její osoba byla hodnocena mnohokrát a protikladně. My vyjdeme ze situace jednoho jarního jitra, jehož atmosféru vyvolává úryvek z evangelia podle Jana, jehož část nám předkládá velikonoční liturgie (20,1–18). Marie v něm stojí před hrobem, do něhož bylo před několika hodinami uloženo Ježíšovo mrtvé tělo. Paradoxní je, že si splete Ježíše, který vstal k novému životu a stojí před ní, se zahradníkem. více

V křesťanství je a bude událost kříže, popř. jeho různé zobrazování a znamení, „pohoršením a bláznovstvím“. Křesťan bude vždy v pokušení „vyprázdnit kříž“, jak to svatý Pavel odhaluje v prvním listu Korinťanům, podobně jako na nekřesťana kříž a jeho logika odjakživa působí nelidsky nebo jako zavádějící pokus o vyložení utrpení. více

Jean Vanier (* 10. 10. 1928 Švýcarsko) zakladatel komunit L'Arche (česky Archa), kde žijí ve společném domově lidé s mentálním postižením spolu s asistenty. Zároveň založil hnutí Víra a Světlo. Původem voják - námořník v anglickém a kanadském námořnictvu. více

Jako v příběhu svatého Josefa,
i v našem životě se vyskytují situace,
kdy se síla zla snaží zmařit Boží dílo
a udusit v nás Boží život.
I v našem životě může někdy platit,
že útěk znamená záchranu.
více

Jednou jsem v odlehčeném rozhovoru dostal otázku,
jaké přikázání bych doplnil do Desatera. více

Píšeš mi o babičce. Vím, že tě to nesmírně vysiluje a že je to hrozně těžké. Nemůžeš s ní už ani hovořit. Ona se na všechno dívá už jen po svém, jinak není schopna. Zde je třeba velké trpělivosti. Nikdo z nás nevíme, jak dopadneme. Zde je na místě jen láska a zas láska, jen ta dá sílu toto všechno vydržet. více

Děkujeme Bohu, že jsme Boží děti, za cestu víry, která v našem životě začala křestní vodou, nevyčerpatelnou a plodnou rosou činící z nás Boží děti a bratry a sestry v církvi. více

Když se podíváme na vlastní manželství,
na manželství našich rodičů, na rodiny, ve kterých jsme vyrostli,
nebudou nám připadat až tak dokonalé.
Ovšem mít před sebou ideál toho,
čím by manželství mělo a mohlo být,
je dobré a užitečné. více