Někdo zvoní u dveří - rychle, běžme mu otevřít - je to Bůh

8.3.2019

Někdo zvoní u dveří - rychle, běžme mu otevřít - je to BůhNěkdo zvoní u dveří - rychle, běžme mu otevřít;
je to Bůh, který přichází s láskou.
Někdo chce nějakou informaci — poskytněme mu ji,
je to Bůh, který přichází s láskou.
Je čas zasednout ke stolu — pojďme,
je to Bůh, který přichází s láskou.
Odhodlání konat jen "velké věci" může způsobit,
že přehlédneme ty malé.

Odhodlání konat velké věci může způsobit, že přehlédneme ty malé

Domnívám se, že odhodlání konat „velké věci“ pro Boha může zavinit, že ho budeme milovat méně, než kdybychom všechny malé skutky dělali s ním a pro něj.  Každý malý skutek se totiž stává ohromnou událostí, kdy je nám darován ráj a kdy i my sami můžeme darovat ráj.

Kdybys nás ty, Bože, osobně požádal o jedinou věc

Když nás naši blízcí o něco požádají, buďme jim za to vděční. Kdybys nás ty osobně, Pane, požádal o jedinou věc za celý život, zůstali bychom úžasem bez sebe. A to, že jsme ti jedinkrát vyhověli a splnili tvou vůli, by se stalo událostí našeho života. Jelikož však máme toto štěstí na dosah ruky každý den, dokonce každou hodinu a minutu, připadá nám tak běžné, že jsme vůči němu lhostejní a omrzelí. Kdybychom pochopili, jak neproniknutelné je tvé tajemství, zůstali bychom v úžasu nad tím, že v našich malých povinnostech můžeme poznávat jiskřičky tvé vůle.  …
Je tolik odrazových můstků, tolik mostů, po nichž lze přejít od naší sobecké a špatné vůle ke klidnému břehu tvé radosti: hromádka prádla, které mám spravit; mísa brambor, které mám oloupat; dopis, který mám napsat; dítě, které mám vychovávat; úsměv, jímž mám obšťastnit své blízké; dveře, jež mám otevřít; telefon, který mám zvednout; migréna, kterou mám vydržet.

Vůbec nezáleží na tom, co právě děláme. Vše může být setkání s Bohem.

Vůbec nezáleží na tom, co právě děláme: zda držíme smeták nebo tužku, zda hovoříme nebo mlčíme, zda něco opravujeme nebo organizujeme konferenci, zda pečujeme o nemocné nebo píšeme na stroji. To vše je jen slupkou úžasné skutečnosti, setkání duše s Bohem, jímž se duše každou minutu obnovuje, každou minutu roste v milosti a stává se stále krásnější pro svého Boha. Někdo zvoní u dveří — rychle, běžme mu otevřít; je to Bůh, který přichází s láskou. Někdo chce nějakou informaci — poskytněme mu ji, je to Bůh, který přichází s láskou. Je čas zasednout ke stolu — pojďme, je to Bůh, který přichází s láskou. Nechme ho konat.

Bylo by snazší, kdybychom lidi mohli milovat až poté, kdy na nich najdeme něco, čím jsou nám sympatičtí. Žádá se však po nás přesně opačný postup.

Zpracováno (a redakčně upraveno) podle knížky:
Člověk mezi vírou a ateismem

Jak žít víru ve společnosti, která s Bohem v každodenní realitě nepočítá?

 

Další podobné dostupné knihy

Misionáři bez lodi

Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému