30.4.2026

V roce 1944 – koncem války – se Brno, kde byl zbrojní průmysl, stalo cílem náletů. Neustále se vylepšovala požární ochrana a na vybraných domech se objevila velká bílá písmena LSR (Luftschutzraum – protiletecký kryt). V krytu měl každý určené místo. Bohoslovci měli kryt přímo pod biskupstvím. V brněnských sadech a parcích bylo vyhloubeno 77 protileteckých zákopů. Byl vypracován systém varovných signálů.

Jan Bula, stejně jako ostatní bohoslovci, musel mít připravené úkrytové zavazadlo a podstoupit několik cvičných poplachů. První velký úder přišel v pátek dne 25. srpna 1944. Hlavním cílem byla firma Zbrojovka Brno, vyrábějící zbraně pro německou armádu, letiště a závody v Líšni a Kuřimi. V 11 hodin dopoledne se nad městem objevilo 159 čtyřmotorových Boeingů B-17 a B-24 Labrador. Kromě neúčinné protiletecké obrany nikdo Američany neohrožoval. V té době již vyčerpané stíhací útvary Luftwaffe nezasáhly. Následky byly tragické, 179 mrtvých a 107 zraněných.

Letecký úder spojeneckých vojsk ze srpna však nebyl poslední. Nejtěžší americký nálet postihl město 20. listopadu 1944. Tehdy pumy zasáhly i střed města. V krupobití střepin a v troskách zničených domů zahynulo 260 lidí a 288 bylo těžce zraněno. Několik pum tehdy dopadlo i nedaleko biskupské rezidence a kanovnických domů na Petrově. Jedna z pum spadla přímo ke zdi biskupské zahrady, několik metrů od protileteckého krytu, kde se část bohoslovců po vyhlášení poplachu ukryla. Okna se vysypala, v ložnicích seminaristů byly hromady střepin, popadané skříně a vyvrácené dveře, přestala téct voda a nešla elektřina. Řada bohoslovců utrpěla šok, ale nikdo nebyl těžce zraněn. Tlaková vlna zničila všechna okna na jižní straně rezidence a vitráže v biskupské kapli sv. Kříže a Panny Marie.

Jan Bula byl tehdy vyzván regentem semináře Karlem Skoupým, aby zničené vitráže nahradil a vymaloval zde obrazy s tématem ukřižování Ježíše Krista. Velmi rád souhlasil a ihned se pustil do práce. Byla to jeho první veřejná umělecká práce a byl rád, že mohl přispět k výzdobě samotné biskupské kaple. Šlo o tři čelní okna v pseudogotickém presbytáři. Vyřízl tři desky z překližky, na které v byzantském stylu namaloval výjevy z Kalvárie. Sv. Janu pod křížem vtiskl vlastní podobu. Když hledal vhodnou inspiraci pro tvář Panny Marie držící ukřižovaného Krista, namaloval ji nakonec podle své maminky. Snad později ve vězení, když ho navštívila naposledy před popravou, si tento obraz připomněl.

Z knížky:

Autor: Webredaktor kna   |   Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému

• čtenářský koutek
• mešní vína
• hledáte knihu?
• Novinky KNA