Lidstvo nikdy nemělo samo nad sebou takovou moc

7.11.2026

Lidstvo stojí dnes před zásadním rozhodnutím: postavit novou babylonskou věž, anebo vybudovat město, kde Bůh a lidstvo přebývají společně. Každá generace se ujímá úkolu utvářet svou vlastní dobu, usměrňovat dějiny tak, aby se staly prostorem, kde je chráněna důstojnost každého člověka, kde je prosazována spravedlnost a kde lze žít ve vzájemném bratrství. Každá doba však s sebou nese i riziko, že vytvoří svět nelidský, a ještě více nespravedlivý.

Náš svět v posledních letech stále zřetelněji a zásadně proměňují digitalizace, umělá inteligence (AI) a robotika. Technologii samu o sobě nelze chápat jako sílu stojící proti člověku. Naopak, od samého počátku patří k našim dějinám.  Technologický rozvoj v průběhu staletí výrazně zlepšil životní podmínky lidstva. Každá fáze pokroku však zároveň odhalila dvojznačnost nástrojů, které mohou působit škodu, nejsou-li zaměřeny k dobru.

Dnes se však nacházíme v nové situaci. Nikdy nemělo lidstvo samo nad sebou takovou moc.  Nové technologie otevírají směry vývoje, které si lze do jisté míry představit, avšak zatím je nelze plně předvídat. O to obtížnější je posoudit jejich možný dopad a dlouhodobé účinky na důstojnost lidských osob i na společné dobro.

Kdykoli lidstvu hrozí, že ztratí svou pravou identitu, upíráme my křesťané svůj zrak k vtělenému Bohu, protože víme, že tajemství člověka se opravdu vyjasňuje jen v Ježíši Kristu. V něm se každému z nás otevírá cesta k růstu do plnosti. Zakotveni v Kristu zakoušíme mocné a tajemné působení Ducha Svatého a věříme, že každé upřímné lidské úsilí spolupracovat s Ním na rozmnožování dobra požehná nebeský Otec, v kterého vkládáme svou naději.

Proto můžeme s plným nasazením přispívat ke všem iniciativám, které budují spravedlivější svět, a vyzývat druhé, aby s námi spolupracovali na podpoře rozvoje každého člověka. Chceme vést dialog se všemi muži a ženami naší doby, s nimiž sdílíme dějinné zkušenosti, otázky i touhy lidstva.  Společně s nimi se snažíme hledat nové cesty ke společnému dobru a důstojnému životu pro všechny.

Budovat město založené na společném dobru znamená předně opírat se o pevný vztah s Bohem. Znamená to poznat, že pravda o jeho lásce nás volá k životu „v plnosti“ (Jan 10,10 B21) a ke společenství s ním. Jako svatý Augustin, i my můžeme říci: „Stvořil jsi nás pro sebe a nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě.“ 

Bůh nám skutečně vepsal do srdce touhu po štěstí, která zahrnuje všechny rozměry života. Církev v dialogu s muži a ženami naší doby uznává naléhavou potřebu tuto touhu chránit a vést ji k její nejhlubší pravdě.

Z encykliky

MAGNIFICA HUMANITAS
SVATÉHO OTCE LVA XIV.
O OCHRANĚ LIDSKÉ OSOBY VE VĚKU UMĚLÉ INTELIGENCE

 

Autor: Webredaktor kna   |   Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému