Syn dostává od otce dobrou radu, nemá hledět na to, jak je pole rozsáhlé, to by ho jen odradilo. Docela postačí, když každý den obdělá tolik půdy, jak je sám velký. Není to moc a lehce to zvládne. Když tak bude pokračovat každý den, bude pole zakrátko obděláno. Podobně postačí, jestliže ráno si vyprosíme od Boha požehnání pro tento den. Chci vykonat to, co se ode mě dnes požaduje. Když přijdu do kanceláře, začnu s jednou prací. Budu-li dělat postupně jedno po druhém, přeci jen do večera něco vykonám. Nechám-li se však odradit množstvím akt a dopisů ležících přede mnou na stole k vyřízení a budu nervózně přebíhat od jednoho k druhému, neudělám nic. Jedno po druhém, krok za krokem, to je rada, podle které můžeme jednat všichni a přitom se neschvátit. Platí nejen pro práci v domácnosti, v kanceláři nebo v dílně, ale i pro práci na nás samých. Jestliže před svými chybami kapitulujeme a drtí nás představa, že se sebou stejně už nic nenaděláme, lámeme tak sami nad sebou hůl a opravdu se dál nedostaneme. Když však obděláme každý den malý kousek naší duše, zcela to postačí. Jednoho dne bude naše duše celá obdělaná.

Autor textu: Anselm Grün
Převzato z knihy: Otcové pouště s Anselmem Grünem
Vydalo Karmelitánské nakladatelství
Titulek a redakční úpravy: redakce webu kna.cz
-10829-