Odmítl bojovat za nacisty a byl popraven. Poslední slova z vězení… (Franz Jägerstätter + 9. 8. 1943)
3.8.2025
Franz Jägerstätter byl rakouský sedlák, který odmítl obsazení své země nacisty a následně i službu v nacistické armádě. Popraven byl 9. 8. 1943. Byl beatifikován v roce 2007, ještě za života své ženy a tří dcer.
Od okamžiku vynesení rozsudku je František stejně jako ostatní kandidáti smrti ve dne v noci spoután. Své ženě přesto v červenci napíše, že je „nadmíru šťastný“. Zápisky z poslední doby přibližují právě toto štěstí. Lze z nich vyčíst sílu a vnitřní svobodu:
„Napíši Ti jen pár slov, která mi tryskají přímo ze srdce. Píši sice se spoutanýma rukama, ale je to pořád mnohem lepší, než kdyby byla spoutána vůle. Bůh zjevně někdy projevuje svou moc skrze ty, kdo ho milují a nedávají přednost pozemským věcem před nebeskými. Ani vězení, ani pouta, ba dokonce ani smrt nemohou člověka odloučit od Boží lásky, nemohou ho připravit o víru a o svobodnou vůli. Boží moc je nepřemožitelná … Oni se neustále snaží zatížit člověku svědomí připomínáním manželky a dětí. Což by měl čin, který člověk koná, být horší jen kvůli tomu, že je jeden ženatý a má děti? Je snad čin lepší či horší jen proto, že tak jednají i tisíce dalších katolíků? … Neřekl snad Kristus sám, že ten, kdo miluje ženu, matku a děti více nežli jeho, není ho hoden? Proč bychom pak měli prosit Boha o sedm darů Ducha Svatého, jestliže bychom měli pouze slepě poslouchat? K čemu by pak Bůh obdařil všechny lidi rozumem a svobodnou vůlí, pokud nám podle mínění mnohých vůbec nepřísluší rozhodovat o tom, je-li tato válka, kterou Německo vede, spravedlivá, nebo nespravedlivá? K čemu by pak člověk ještě potřeboval schopnost rozlišovat mezi dobrem a zlem? Myslím, že člověk smí být klidně i slepě poslušný, ale pouze ze předpokladu, že tím neuškodí nikomu jinému. Kdyby lidé byli v dnešní době trochu upřímnější, domnívám se, že by nejeden katolík musel povstat a přiznat: ,Ano, uznávám, že tento čin, kterého se dopouštíme, není zrovna dobrý, ale zatím prostě ještě nejsem připraven zemřít.‘ Kdyby mi Bůh nedal milost a sílu zemřít pro víru, bude-li to nevyhnutelné, možná bych prostě jednal stejně jako dnes většina. Bůh totiž může udělit každému tolik milosti, kolik se mu zlíbí. Kdyby jiní obdrželi tolik milostí, kolik jsem jich už dostal já, možná by byli vykonali mnohem více dobra než já.“
Po různých dalších úvahách následuje jeden z posledních zápisků, který prozrazuje, jak nesmírně se František těší na věčnou blaženost:
„Jednomu se z toho může až hlava zatočit, pomyslím-li na věčné radosti v nebi. Jak jen se dovedeme radovat, prožijeme-li na této zemi něco pěkného, avšak co znamenají tyto pomíjivé pozemské radosti proti tomu, co nám Ježíš slibuje ve svém království? Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo ani žádné srdce nenahlédlo, co Bůh připravil těm, kdo ho milují.“
V dalším zápisku z této doby nabádá František své nejbližší, aby vychovávali děti ve víře, protože víra je vůbec tím nejvzácnějším, co máme:
„I kdyby člověk získal veškerou moudrost světa a mohl se prohlásit vlastníkem celé země, nemohl by být a nebyl by šťastnější nežli chuďas, který sice na tomto světě nemůže prohlašovat za své takřka nic, zato má pevnou katolickou víru. Nevyměnil bych svou malou a nepříliš čistou celu ani za ten největší královský palác, kdybych za něj měl dát byť jen malý kousek své víry, protože všechno pozemské, jakkoli velkolepé a krásné, jednou skončí, zatímco Boží slovo zůstává navěky.“
František Jägerstätter si podle dochovaných zápisků uchoval po vynesení rozsudku klid a sebejistotu; přesto se však po dobu třiceti čtyř dní mezi rozsudkem a popravou ocitl ve velkém duševním napětí. Nejistota ohledně data popravy, zoufalé výkřiky spoluvězňů a nedůstojné zacházení u něho pochopitelně vyvolávají přání, aby už byl všemu tomu trápení konec. Při návštěvách kněží i ve slovech svého dopisu na rozloučenou vyjadřuje přání, aby, jestliže už je smrt nevyhnutelná, mohl oslavit slavnost Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) pokud možno už v nebi.
Z knihy
Autor: Webredaktor kna | Sekce: čtenářský koutek | Tisk | Poslat článek známému
aktuality
3.8.2025
Dotisk úspěšné knihy: 365 dní s papežem Františkem
365 dní s papežem Františkem
papež František
1.5.2025
Závěrečný dokument synody o synodalitě
Za církev synodální: společenství, spoluúčast, poslání
papež František
15.3.2025
Vítězná kniha - o kardinálu Františku Tomáškovi
Vítězem letošní literární ankety KT Dobrá kniha je monografie o kardinálu Františku Tomáškovi Hrdinou se člověk nerodí, ale stává, jejímž autorem je Jaroslav Šebek.
Hrdinou se člověk nerodí, ale stává
Jar...