Příspěvek Mons. Rina Fisichelly na prezentaci YOUCAT

19.4.2011

Youcat je skutečný katechismus a jako takový je cenným nástrojem pro novou evangelizaci ve světě mladých. Možná se myšlenka katechismu nebude líbit všem; avšak za situace naléhavé potřeby formace, v níž se nacházíme, odpovídá takovýto nástroj očekáváním mnoha vychovatelů, kteří z vlastní přímé zkušenosti vědí o slabé kultuře ve znalostech základního obsahu víry. Ještě úplně nezmizely iluze těch, kdo si myslí, že křesťanství spočívá v převádění všeho na pouhé emoce z několika pěkných prožitků, které ale pak nenajdou návaznost v trvalé formaci, jež se nutně musí dotýkat i používání inteligence, aby rozhodnutí pro víru mohlo být svobodné a osobní.

Z tohoto pohledu je katechismus nejen důležitý, ale v některých směrech i podstatný pro život nových generací, které jsou velmi často obklopeny velmi zlomkovitým kulturním prostředím, jež brání jejich jednotícímu pohledu na život. V tomto kontextu i obsah víry více než kdykoli jindy potřebuje být představován jednotícím způsobem. Je to třeba alespoň ze dvou důvodů: prvním z nich je to, aby se ukázala jednota obsahu víry, která začíná vyznáním víry, pokračuje slavením jejího tajemství ve svátostech a směřuje k důslednému životnímu stylu následovníků Ježíše Krista, aby se pak završila modlitbou. Druhý důvod má dát pochopit, že křesťané jsou sice rozptýleni po celém světě, ale žijí jednotu, která překračuje jazykové, rasové a kulturní rozdílnosti; viditelným znamením této jednoty je Petrův nástupce, jenž všechny utvrzuje v téže odvěké víře a všechny shromažďuje v jedné svaté katolické a apoštolské církvi.

Youcat není jen vynikajícím zprostředkováním „Katechismu katolické církve“. Také odpovídá potřebě současné doby, aby dědictví víry, kterou křesťané odvždy všude vyznávají bylo mladým lidem představeno jednoduchým, úplným a především přístupným jazykem. To, že se bude rozdávat u příležitosti Světového dne mládeže v Madridu, jen zvýší význam tohoto odevzdání (traditio) a dodá velké hodnoty znamení univerzality. Jak je tomu vždy v tradici církve při přípravě katechumenů, po aktu odevzdání (traditio) má následovat akt navrácení (redditio).Takovou formu lze analogicky přijmout i při této příležitosti pro katechismus. S velkou důvěrou očekáváme, že k oprávněnému nadšení z vydání Youcat (které bylo ještě zhodnoceno tím, že mladí ho vymysleli i redigovali a že se v něm spojují otázky světa mladých s požadavky víry) se připojí i uspokojení, že tento katechismus se stane skutečným nástrojem pro studium a formaci mnoha mladých, aby prožívali svou víru s větším uvědoměním a zodpovědností. Chtěli bychom si vzít za svá slova sv. Augustina, která použil právě ve stejném kontextu: „Máte jej mít stále přítomný v mysli i v srdci“ (Sermo 215, 1). Ostatně, nikdo nemůže dát to, co nemá. I když se nová evangelizace obrací na celou církev, je zřejmé, že v mládežnickém světě vidí privilegovaného partnera pro dialog, s vědomím toho, že budoucnosti bude předcházet i jeho svědectví. Právě proto se katecheze stává integrální a podstatnou součástí projektu nové evangelizace, a to především pro ty mladé, kteří žijí v zemích, jejichž kultura je zakořeněna v křesťanské tradici, ale kteří vidí, že mnozí jejich vrstevníci se vzdaluji od víry, od společenství i od samotného náboženství.

Citlivost příznačná pro tým mladých, kteří se věnovali realizaci Youcat, nám dovoluje, abychom se dívali na příští léta s nadějí, že zde máme generaci věřících, kteří jsou si více vědomi své zodpovědnosti křesťanů ve světě rozvíjejícím se ve stále komplexnějším dynamismu, který často způsobuje konflikty, těžkosti a diskriminace právě ve vztahu k víře. Youcat byl zpracován metodou otázek a odpovědí. Je to rozumné rozhodnutí, s nímž z různých důvodů souhlasíme. Především proto, že z pedagogického hlediska umožňuje nejlépe vytvořit syntézu potřebnou pro zachování obsahu v krátké a souhrnné formě. Ostatně i my sami již po léta cítíme potřebu dospět ke „krátkým formulacím“ víry, které si lze snadno zapamatovat. Historie jednotlivých vyznání víry by ostatně jasně ukázala, že k tomu došlo na úsvitu křesťanství a tyto formulace zůstávají v posvátných textech beze změny. Zdá se mi však zajímavé zdůraznit ještě druhý důvod. Ve svém prvém listě apoštol Petr píše: „Buďte stále připraveni obhájit se před každým, kdo se vás ptá po důvodech vaší naděje“ (1 Petr 3, 15). V situaci všeobecné lhostejnosti a plíživého relativismu se zdá dnes těžké najít někoho, kdo by se ptal po důvodech naší víry. Máme tedy velký úkol, abychom takovou otázku sami vyprovokovali a vzbudili. Je zajímavé vidět, že adresáty apoštolova listu jsou mladí z prvního společenství rozptýleného v zemích starověké Malé Asie. Je to společenství mladých, kteří se teprve nedávno dostali k víře a už jsou vystaveni pronásledováním a výsměchu právě proto, že jsou křesťany. Petr jim píše, aby je ve zkoušce podržel a ukazuje jim cestu, po níž mají jít – mají být stále připraveni předložit důvody své víry. Nikoli náhodou Petrův nástupce Benedikt XVI. v úvodu k Youcat povzbuzuje mladé jiné epochy – jako by mezitím neuplynul žádný čas – aby stejné jako tenkrát znali důvody víry. Vyzývá je: „Studujte katechismus … není přizpůsobivý; nenabízí jednoduchá řešení; vyžaduje od vás nový život … studujte katechismus s láskou a vytrvalostí … musíte vědět, v co věříte, musíte poznat svou víru se stejnou přesností, s níž odborník na informatiku zná operační systém počítače … musíte být hlouběji zakořeněni ve víře svých rodičů.“ Je to úkol, nad nímž je třeba se vážně zamyslet a na němž se my všichni chceme zúčastnit.

Sekce: texty   |   Tisk   |   Poslat článek známému