slide1

Vážení čtenáři, vítáme Vás na stránkách Karmelitánského nakladatelství. Naleznete zde informace o produkci KNA, službách naší maloobchodní sítě a distribuce. 



20.11.2019

C. S. Lewis - Tvůrce Narnie (výročí úmrtí 22. 11. 1963)

C. S. Lewis byl jedním z nejpřednějších křesťanských apologetů 20. století, který skrze své dílo pronikl k milionům lidí. Léta studií a na počátku své kariéry byl C. S. Lewis přesvědčeným ateistou. Od křesťanské víry se odvrátil jako adolescent a kontakty s církví zůstávaly zpřetrhány až dlouho do jeho dospělosti. Osobní zkušenost s 1. Světovou válkou, následný válečný stres, bolestivá zranění, ani odloučení od lidí, které miloval, jej nedokázaly přimět, aby znovu obrátil své srdce k Bohu. více

Sekce: tituly KNA


17.11.2019

Santa Claus mě zná jménem

V mladém věku jsem si uvědomil sílu osobního setkání. Když mi byly čtyři roky, věřil jsem na Santa Clause. Nechápal jsem, jak je to možné, že Santa je v bance a další je na rohu ulice a jiný v obchodním domě. Řekli mi, že ti všichni jsou Santovi pomocníci a že pravý Santa je v New Yorku v obchodním domě Altman. Přišel den, kdy jsme s otcem a se sestrou nasedli do vlaku a jeli do města. S otcem jsme šli do jeho kanceláře a potom jsme se setkali s tím pravým Santou. Vypadal přesně tak, jak jsem si ho představoval. Ještě než jsme se k němu přiblížili, podíval se na nás a řekl: „Neale a Rito, pojďte sem.“ Posadil si nás na kolena. Nepamatuji si už nic jiného než to, že jsem přijel domů a řekl: „Mami! Santa věděl, jak se jmenuji!“ O několik let později jsem si uvědomil, že to můj otec předem připravil.
Ale nyní vím o něčem mnohem lepším: všemohoucí Bůh, Stvořitel celého vesmíru, ten, který stvořil hvězdy na obloze a může spočítat každé zrnko prachu v mé matraci, zná mé jméno. více

Sekce: čtenářský koutek


15.11.2019

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen úžasný listopadový obrat. Současná situace našeho národa mne ale však skličuje. více

Sekce: čtenářský koutek


12.11.2019

Příběh české princezny

Příběh české princezny
Princezna Anežka odešla z královského paláce,
aby mohla pomáhat nemocným, chudým a potřebným lidem.
Protože poznala, že jí k tomu volal Bůh i její srdce.
více

Sekce: čtenářský koutek


12.11.2019

13. listopadu - sv. Anežka Česká

13. listopadu - sv. Anežka Česká
Česká princezna Anežka Přemyslovna je naprosto mimořádným zjevem v duchovních i kulturních dějinách naší země. Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I., její matkou byla Konstancie, dcera uherského krále Bély III. Když byly Anežce pouhé tři roky, byla poslána se svou starší sestrou Annou do polské Třebnice. Obě byly zasnoubeny synům slezského knížete Jindřicha Bradatého a svaté Hedviky, a proto byly poslány na vychování do tamního kláštera cisterciaček, který svatá Hedvika založila. více

Sekce: čtenářský koutek


10.11.2019

11. listopadu - sv. Martin z Tours

11. listopadu - sv. Martin z Tours
Svatý Martin se narodil pohanským rodičům roku 316, nebo 317 v panonské Sabarii (dnešní Szombathely v Maďarsku). Své dětství prožil v Pavii (dříve Ticinum) patrně proto, že jeho otec tribun tam byl se svou posádkou přemístěn. V Pavii zrál jeho smysl pro víru. Přes odpor rodičů byl ve dvanácti letech přijat do katechumenátu, ale až po šesti letech mohl přijmout křest. Navíc byl v patnácti letech přinucen narukovat. Stal se důstojníkem jízdní stráže a brzy si získal oblibu a úctu u vojáků. Známou se stala příhoda ze zimy roku 334. Tehdy se Martin před branami města Amiens rozdělil se žebrákem o svůj plášť. Poté měl vidění, v němž se mu Kristus zjevil oděný do toho kusu pláště, kterým podaroval chudáka v Amiens. Pro Martina to bylo znamení, aby přestal být císařským vojákem a stal se vojákem Kristovým. Než se tak stalo, uběhla spousta let. Martin opustil vojenskou službu až roku 356. více

Sekce: čtenářský koutek


6.11.2019

Horkokrevná, temperamentní a neznámá světice: Alžběta od Trojice (9.11.)

Horkokrevná, temperamentní a neznámá světice: Alžběta od Trojice (9.11.)
Dne 9. listopadu 1906 zemřela na Karmelu sv. Josefa v Dijonu ve Francii mladá karmelitka Elisabeth de la Trinité (Alžběta od Nejsvětější Trojice). Bylo jí 26 let a strávila na Karmelu pět let a tři měsíce. 25. listopadu byla 1984 blahořečena Janem Pavlem II. Sv. otec tehdy řekl: "V blahoslavené Alžbětě nám září nové světlo, v ní nalézáme nové bezpečné a jisté vedení." Alžběta od Trojice přinesla několik zásadních a svěžích pohledů pro život z křesťanské víry. Svatořečena byla 16.10.2016. více

Sekce: čtenářský koutek


4.11.2019

Co řekl o smrti před svou smrtí P. Josef Mixa

Co řekl o smrti před svou smrtí P. Josef Mixa
„ …Jako miliardář bych na smrtelné posteli zjistil,
že je to všechno na „prd“.
Narodil jsem se, abych umřel…
Co je tohle za kravinu?
Tohle dokážeme prolomit jedině skrze Kristovu cestu…“
Přinášíme vám zajímavé myšlenky o smrti z knižního rozhovoru s oblíbeným P. Josefem Mixou, který zemřel 27. října 2019 v Karlových Varech. více

Sekce: čtenářský koutek


3.11.2019

Emigrace z komunistického Československa

V roce 1950 - po zatčení Felixe Davídka a uzavření starobrněnského kláštera P. Bohuslav Burian pochopil, že musí pryč z téhle země. Zde mu hrozilo jediné: vězení. V dubnu byl navíc zatčen farář ze sousední farnosti v Prušánkách. Věděl, že je jen otázka času, kdy přijde na řadu. I on byl trnem v oku místním funkcionářům KSČ. Chtěli se ho zbavit, byl nežádoucím knězem. Pochopil, že ten, kdo není loajální vůči novým pořádkům, musí být odstraněn. Modlil se a přemýšlel, co dál. Cítil, že Bůh ho volá, a tak se rozhodl. Odejde do emigrace. více

Sekce: čtenářský koutek


31.10.2019

Jak by mohla vypadat smrt a onen svět?

Když přemýšlím o tom, jaký by mohl být onen svět, obracím se pomocí analogie k úžasné ukázce Božího milosrdenství v podobenství o marnotratném synu (srov. Lk 15,11–24). Máme tu židovského chlapce, který spáchá dva z nejhorších možných hříchů – prohýří otcovo dědictví a je na tom tak bídně, že by vzal zavděk i jídlem pro vepře. Pak se rozhodne jít domů a usmířit se s otcem. Myslím, že tak bude vypadat smrt, poslední cesta, pro každého z nás. Tuto představu výstižně evokuje poslední svaté přijímání podávané umírajícím, které nazýváme viaticum, což doslova znamená pokrm na cestu. V našem příběhu zatím otec den co den vyhlíží a čeká na jakékoli znamení, že se jeho syn vrací. Stojí za povšimnutí, že otec se nevydává vstříc synovi proto, aby ho vzal něčím po hlavě a pak ho odtáhl domů. Syn se musí sám vydat na cestu domů. Podobně se na ni vydáme my, až budeme umírat. více

Sekce: čtenářský koutek


29.10.2019

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh monsignora O’Flahertyho, který za války zachránil tisíce lidí

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh monsignora O’Flahertyho, který za války zachránil tisíce lidí
Příběh má všechny znaky dobře vymyšleného thrilleru, jen s tím rozdílem, že není vymyšlený: Jde o skutečné postavy a události z doby druhé světové války. Příběh monsignora O’Flahertyho (* 28. února 1898 + 30. října 1963) je natolik dramatický, že v roce 1983 byl podle knihy Šarlatový a černý natočen slavný film s Gregory Peckem v hlavní roli. více

Sekce: čtenářský koutek


26.10.2019

Útěk z pochodu smrti a cesta na Moravu

Bohuslava čekala cesta do koncentračního tábora Sachsenhausen. Na jaře 1945 byli namačkáni do velkých uhelných vagonů, a to vždy po stovce. Bylo to nelidské a kruté. Většina vězňů se již chovala úplně apaticky. Když se vlak dal pohybu, začalo pršet. Každý se snažil si sednout či lehnout. Bohuslav zůstal stát. Sepjal ruce a modlil se. Déšť smáčel jeho vychrtlé tělo. Prosil o milost a o sílu tohle vše vydržet. Prosil za své spoluvězně a odpuštění pro ty, co s nimi takhle jednali. Strastiplná pouť po nacistických lágrech pokračovala dál. více

Sekce: čtenářský koutek


22.10.2019

Děkuji Bohu za dobrodiní koncentráku

Když Bohuslav dorazil do Osvětimi, pochopil, že nastal každodenní boj o přežití. V táboře panoval tzv. Eickův táborový řád, pojmenovaný po jeho autorovi, veliteli prvního nacistického tábora u bavorského městečka Dachau. Jeho podstatou byla soustavná terorizace vězňů a snaha o jejich co nejdůkladnější ponížení. Dachau se stalo školou příslušníků SS – organizace, která pod vedením Heinricha Himmlera převzala nad všemi koncentračními tábory správu a podílela se i na šoá. Pro správu táborů byly vyčleněny zvlášť brutální jednotky SS-Totenkopf. více

Sekce: čtenářský koutek


20.10.2019

Karel Rakouský (21.10.)

Poslední císař rakouský, král český a uherský... Karel (celým křestním jménem: Karel František Josef Ludvík Hubert Jiří Otto Maria). Ve svém dětství žil nějaký čas v Brně, část svého vzdělání získal m.j. i v Praze, na vojně byl ve Staré Boleslavi a svou budocí manželku potkal ve Františkových Lázních... více

Sekce: čtenářský koutek


16.10.2019

Diskuze o rodině – mnoho povyku pro nic?

Rodina je prostředím, ve kterém se formují děti, tedy následující generace. Bez přehánění lze říci, že je ve hře kvalita lidské společnosti v následujících desetiletích. Proto je nutné rodiny podporovat.
Řekneme-li dnes ve veřejné diskusi slovo „rodina“, nemůžeme už jednoduše předpokládat obecnou nepsanou shodu v tom, co tím myslíme, ale je třeba definovat, z jakého chápání vycházíme. Za rodinu je dnes v naší civilizaci považováno a prohlašováno kde co, ne jen stabilní svazek muže a ženy. Všeobecný konsensus nemůžeme předpokládat ani v běžném hodnocení toho, co je „normální“, „morální“ nebo třeba únosné... více

Sekce: čtenářský koutek