čtenářský koutek

Všichni známe strach z budoucnosti

1.3.2021

Všichni dobře známe strach z budoucnosti.
Máme strach, zda dokážeme vyjít s penězi
a zda jsme se dostatečně zabezpečili na stáří.
Co když skončíme odkázáni na druhé?
Strachujeme se o budoucnost.

Samozřejmě se o sebe máme starat,
ale neměli bychom dovolit,
aby nás ty starosti začaly ničit.

Jednoduše si máme připomenout například vdovu ze Sarepty,
která dala poslední mouku a olej, aby upekla chléb pro syna a pro sebe.
Potom se chtěla přichystat na smrt.
Prorok Eliáš jí však slíbil, že se její hrnec s moukou
ani džbán s olejem nikdy nevyprázdní. (srov. 1Král 17, 8-16)

Toto slovo bychom si měli znovu a znovu opakovat,
jakmile naši mysl zachvátí starosti a strach.
To slovo se nás snaží přivést k důvěře v Boží starostlivost a péči.
Vždyť v nitru nemáme pouze strach o budoucnost,
je tam i tušení, že se o nás Bůh postará.

Opakováním biblických slov v nás začíná růst důvěra v Boží péči.

„Nevyprázdní se hrnec s moukou a neubude ze džbánu s olejem až do dne,
kdy Hospodin sešle déšť na zemi.“ (1Král 17,14)

Z knihy 365 dní s Anselmem Grünem, Duchovní lékárna pouštních otců,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Redakčně upraveno.