´Horší´ sestra od Terezie z Lisieux. Proč se o ní zajmat? (+ 17. června 1941)

16.6.2024

Proč se zabývat životem Leonie Martinové, tělesně i intelektuálně méně obdařené než její sestry? Proč se zabývat „těžko zvladatelném dítětem“, které působilo svým nejbližším tolik trápení? Zabývat se nejméně nadanou Tereziinou sestrou Leonií Martinovou může leckomu připadat zvláštní. Její současníci říkávali o této třetí z pěti dcer Martinových z Lisieux, že je to takové „ošklivé kačátko“, a tak se nám často jeví i dnes. Boj této ženy, která musela ovládnout svou obtížnou, nepoddajnou povahu, však může být povzbuzením pro každého z nás...

 

Mnoho lidí se dnes chce o Leonii Martinové dozvědět víc i přesto, že – přirozeně – nikdy nebude tak známá jako její sestřička Terezie, „největší světice moderní doby“. Leonie, „chudák Leonie“, jak často říkávali v široké rodině, moc dobře věděla, že ať se to vezme z kterékoliv strany, ona je „ta ošklivá“. Její dobrá vůle, její pokora, díky níž si uvědomovala svou nehodnost, a její důvěra v Boží milosrdenství však způsobily, že se nechala utvářet Bohem, a předurčily ji k tomu, aby kráčela cestou duchovního dětství. Boj této ženy, která musela ovládnout svou obtížnou, nepoddajnou povahu, však může být povzbuzením pro každého z nás. Leonie, s níž bylo tak těžké pořízení, může dodat naději také rodičům prožívajícím každodenní bouřlivé konflikty se svými dětmi.

Leonie, jež v dětství a mládí připravila svým rodičům tolik trápení, je nadějí všech, kdo doufají, že se lidský osud může Božím působením proměnit.

Po smrti začalo Leonii žádat o přímluvu u Boha tolik prosebníků, že krypta, kde odpočívá její tělo, musela být upravena a otevřena pro veřejnost.  Jednotlivci i celé rodiny přicházejí často z velké dálky, aby se na hrobě pomodlili a zanechali tam své prosby jako dopisy s důvěrou adresované nejmilejší přítelkyni. Hrob je označen jen do země vsazenou prostou mramorovou deskou pískové barvy, která se nachází před malým oltářem a na níž jsou vyryta tato slova:

Sestra Františka Terezie
Leonie Martinová
Sestra svaté Terezie od Dítěte Ježíše
zemřela 17. června 1941
ve věku 78 let
řeholnicí byla 41 let /…/

Jedna z Leoniných zásluh spočívá v tom, že díky jejímu nezvladatelnému chování rodina Martinových neupadla do samolibosti rodičů majících samé nadané, učenlivé a hodné děti, které jim dělají jen radost. Leonie nejprve působila jako katalyzátor rodinné pokory a pak se díky své pevné vůli proměnila sama. Stále znovu si uvědomovala, jak je ubohá, a vše očekávala od Božího milosrdenství.

 ***

 Z knížky:


 

Leonie Martinová (1863–1941), starší sestra svaté Terezie z Lisieux (1873–1897), zůstávala dlouho ve stínu svých sester a rodičů. Její život přitom krásně ukazuje, jak Bůh umí proměnit člověka, který je v očích druhých „problém“ či „přítěž“. Rodiče mají s Leonií odmala těžkosti. Maminka se v dopise příbuzným ptá, „jak to všechno dopadne“. Terezie píše lapidárně „chudák Leonie“. Tvrdohlavá dívka je typická průšvihářka, není s ní k vydržení. Nikdo neumí najít klíč, jak ji usměrnit.

Přesto se Leonie stane nadějí pro mnohé. Pro mladé je živým svědectvím, že u Boha není beznadějných případů. Do kláštera vstoupí úspěšně až napočtvrté. Důležité je vydržet ve svých základních rozhodnutích a doufat v Boha, i když se životem někdy motáme a tápeme. Pro dnešní rodiče je její příběh posilou – Bůh otevírá srdce i nejnepřístupnějším povahám.

Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému