Postní doba nás vede blíže k Bohu, a tím nám také umožňuje hledět na své bližní a jejich potřeby novýma očima. Kdo se začne dívat na Boha a na Kristovu tvář, uvidí i svého bratra jinýma očima, objeví jeho osobnost, odhalí, co mu je ku prospěchu a co mu naopak škodí, pozná jeho potřeby a trápení. Proto je postní doba, doba naslouchání pravdě, dobou příhodnou k tomu, abychom se obrátili k lásce, protože hluboká pravda, pravda Boží, je zároveň láskou.

Velikonoční dobu pokání (postní dobu) charakterizují podle církevní tradice tři formy zbožnosti: modlitba, půst a skutky lásky k bližnímu. V naslouchání Božímu slovu, které přijímáme a o kterém uvažujeme v posvátné liturgii i v osobní modlitbě, roste naše víra v evangelium, v Ježíše Krista, který nám zjevil Otcovo milosrdenství. Cvičení v postu a kajících skutcích jakož i duchovní bdělost podporují stále potřebné očišťování našeho srdce. Rozdáváním almužen a dalšími způsoby účinné lásky vydáváme svědectví o nezměrné lásce Ježíše Krista, který se vydal za nás a za naše bratry a sestry.

 

Z knihy: 365 dní s Benediktem XVI.,  

 

 

 

 

 

 

Kázal jsem v době postní a velikonoční

Antonín Pospíšil

Sbírka kázání svatého Bernarda pro okruh doby postní a velikonoční.

 

 

Tato řada chce napomoci prožívat tajemství víry na základě liturgických textů pro jednotlivé dny roku.

 

 

Sedm kajících žalmů, z nichž nejznámější jsou žalmy 51 (Miserere) a 130 (De profundis)...

 

 

 

„Jestliže Kristus nevstal, marná je naše víra,“ říká apoštol Pavel. 

 

 

 

Zvukový záznam pořadu, který pro vysílání v TV Noe vyrobilo Telepace, s.r.o.

 

 

Autorská dvojice knihy Čekání na Vánoce připravila pro děti také průvodce postní dobou a Svatým týdnem.