Uvědomila jsem si, jak málo se všichni modlíme za zemřelé (Libuše Šafránková)

15.1.2022

Vím jistě, jak strašně potřebují naši modlitbu lidé,
kteří odešli ze světa dřív, než stačili dát všechno do pořádku.
Než stačili pochopit podstatné věci.
A čekají, až se za ně někdo pomodlí.
Je to pro ně jako rosa nebo mana.

 

„Uvědomila jsem si, jak málo se všichni modlíme za zemřelé“
Z rozhovoru Marcely Kašpárkové s Libuší Šafránkovou

Vím jistě, jak strašně potřebují naši modlitbu lidé, kteří odešli ze světa dřív, než stačili dát všechno do pořádku. Než stačili pochopit podstatné věci. A čekají, až se za ně někdo pomodlí. Je to pro ně jako rosa nebo mana. Já ani nevím, jestli si mohu dovolit o tom mluvit. Jednou, když jsem se modlila, jsem měla zvláštní zážitek. Bylo to v době, kdy mi nic nescházelo, všechno bylo v pořádku, žádné starosti, a tak jsem svoje modlitby věnovala Bohu, aby je použil, kde je jich v tu chvíli nejvíc třeba. Jinak mě to většinou svádí prosit za něco konkrétního, za sebe, své blízké, za různé potřeby a trápení. Ale tehdy jsem ty modlitby upřímně obětovala. A najednou jsem viděla ten nedozírný zástup, jehož pokora mě naprosto odzbrojovala. Snad to byl očistec.

Jak ti při tom bylo? Mně? Blaze. Modlila jsem se.

Nevyděsila ses? Ani ne, ale bylo jasné, kam šla moje modlitba. A jak moc je jich tam třeba! Teprve potom jsem měla takový zvláštní pocit – stačí přece málo a sama odejdeš ze světa s poskvrněnou duší, protože nevíš dne ani hodiny a nezvládneš být vždycky připravená. Uvědomila jsem si, jak málo se všichni modlíme za zemřelé. Ne za ty naše dědečky, babičky a tatínky, tam si vzpomeneme, ale za anonymní zemřelé. Jak málo věnujeme svoje modlitby Bohu, aby si je užil tam, kde je jich nejvíc potřeba. Vždyť on přece nejlíp ví, kam mají naše prosby padnout. (Marcela Kašpárková, Deset vyznání; Karmelitánské nakladatelství, 2001)

***

Sláva vzkříšení

Bože, Otče všemohoucí, věříme a vyznáváme, že těm, kdo umírají ve spojení s Kristem, dáváš účast na jeho smrti a zmrtvýchvstání. Dej, ať také N., který(-á) se stal(a) Kristu podobným(-ou) ve smrti, dosáhne slávy vzkříšení. Skrze Krista, našeho Pána. Amen. (Modlitba při mši za zemřelé)

 

Radost věčného světla

Bože, ty dáváš zemřelým život a své svaté naplňuješ blažeností; vyslyš naše pokorné prosby za N., které(mu) zhaslo světlo tohoto světa, a dej mu/jí radost světla věčného. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

 
 

Více naleznete v knížce: 

Náhled

Modlitby za umírající a zemřelé
Vojtěch Kodet

Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému