Lidé si myslí, že takový král, kníže nebo prezident vůbec neví, co je to strach

5.1.2021

Lidé si myslí, že takový král, kníže nebo prezident vůbec neví, co je to strach. Hlídají ho stráže v paláci, střeží ho vojáci, dává na něj pozor armáda, není, čeho by se bál. To je veliký omyl. Oni jsou vám ti vládcové a potentáti ustrašení víc než my všichni dohromady. Tak zrovna král Herodes.

Ve dne v noci se třásl strachem, aby ho někdo nepřipravil o jeho královský trůn. A co dělal, aby se tolik nebál? Musím být krutý, říkal si, musím být ukrutný tyran, zlý vlk a nelida. Když se mě budou bát, nikdo se neodváží ani pomyslet na to, že by chtěl být králem místo mě. Jakmile se Herodovi zdálo, že by někdo mohl mít zálusk na jeho trůn, šmik! hlava dolů. On vám dal ten kruťas popravit i svou ženu, své vlastní děti!

K tomuhle králi Herodovi jednou dorazila zpráva, že do Jeruzaléma právě přijeli tři vznešení muži z východních zemí. A proč že podnikli tak dalekou cestu? Inu, prý někde tady blízko, kousíček od Herodova sídla, se má narodit nový král. Herodes jako když dostane sto vosích žihadel najednou. Cože? Nový král? Králem jsem tu přece já, Herodes! Nikdo jiný! Kde je ten zločinec, který mě chce připravit o trůn? Rychle mi svolejte ty nejučenější muže z celého Jeruzaléma. Ti takové věci přece musí vědět! Učené hlavy se sešly, a jak už to mají učenci ve zvyku, dlouho přemýšleli a rokovali, hledali a listovali ve starých židovských knihách. Nakonec povídají svému vládci: „Hm, hm, králi Herode, je tu ta velká Hvězda. Tak veliké znamení se neobjevuje každý rok, něco to musí znamenat. Hledali jsme, hledali, a našli jsme v našich starých knihách místo, kde se o takové hvězdě hovoří. Bohužel se tam říká,“ pokyvovali královští rádcové šedivými hlavami, „že zrovna tahle Hvězda opravdu ohlašuje narození nového krále. Je to sakulentsky mrzutá věc, ale s tím se nic nedá dělat, hvězdu z nebe nesundáme.“

Herodes by málem vyletěl z kůže. Nejraději by vykřikl: „Sem s tím novým králem, ať mu useknu hlavu!“ Protože byl ale král Herodes liška všemi mastmi mazaná, tvářil se jako neviňátko, poškrabal se za krkem a povídá: „Ale to je mi zajímavá událost! A zrovna v mé říši, takové štěstí! Půl království bych dal, kdybych maličkého krále mohl navštívit a poklonit se mu. Kdepak se asi to krásné neviňátko narodí, co myslíte?“ – „Má se to stát v městě Betlémě,“ řekli učenci, „nic bližšího jsme v knihách nenašli.“ Herodovi to stačilo. Když hezky chytře obalamutí ty tři cizince, dozví se jistě víc. To by bylo, aby vznešení mudrci z východních zemí nevěděli, kam jdou.

Z knížky Oldřich Selucký, Cesta tří králů

 

Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Projekty KNA: Jsme na facebooku: